Švédská studentka v pátek nechodí do školy, nelíbí se jí lhostejnost ke změně klimatu. A přidávají se k ní další

3 minuty
Události ČT: Studenti v pátek nechodí do školy, nechtějí zavírat oči před klimatickými změnami
Zdroj: ČT24

Švédská studentka Greta Thurnbergová je v současnosti asi nejslavnější aktivistkou na planetě. Svou páteční absencí ve školních lavicích dává najevo nespokojenost s přístupem politiků ke změnám klimatu. K nesouhlasu se přidávají i desetitisíce studentů v dalších zemích po celém světě, v pátek vyšly do ulic Paříže stovky lidí. Jedny z největších protestů se průběžně konají také v Německu, kde už na ně reagovala i kancléřka Angela Merkelová.

V minulém roce coby teprve patnáctiletá studentka zahájila Greta Thurnbergová svou osobní stávku a místo ve školní lavici seděla pátek co pátek s transparentem před švédským parlamentem. Argumentovala: Proč chodit do školy, když planetě hrozí katastrofa? A svou vládu viní z nedodržování pařížské klimatické dohody z roku 2015, v níž státy slíbily omezení emisí skleníkových plynů.

„Samozřejmě, že mě rodiče posílali do školy. Ale neodradí mě od toho, co dělám,“ uvedla tehdy. Dívka, které lékaři diagnostikovali aspergerův syndrom a ADHD, zůstávala ve svém vzdoru dlouho sama. V současnosti je z ní ovšem asi nejslavnější aktivistka světa, dostala pozvání i na Světové ekonomické fórum do Davosu a má následovníky na celém světě.

Páteční protesty pod heslem Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) se od už uskutečnily v Německu, Austrálii či Velké Británii – a v Belgii ve čtvrtek do ulic vyšlo dokonce 7500 lidí.

Do ulic Paříže vyšly stovky mladých Francouzů

V pátek potom šestnáctiletá Švédka Greta pochodovala v čele průvodu v Paříži. Stejně jako v jiných zemích se totiž i ve Francii terčem kritiky stalo vedení země – v tomto případě prezident Emmanuel Macron, který podle mladých účastníků protestu nedělá pro ochranu klimatu dost.

Mladí lidé, kterých byly podle různých informací stovky až několik tisíc, pochodovali ulicemi metropole a skandovali hesla jako „jedna, dva, tři stupně, to je zločin proti lidskosti“ či „zahřejte svá srdce, ne planetu“. V rukou nesli protestující transparenty s nápisy „Budoucnost začíná zde“, „Zachraň zemi, sněz lobbistu“ či „Voda se blíží“, které odkazuje na důležité heslo z populárního seriálu stanice HBO Hra o trůny „Zima se blíží“.

K mladým demonstrantům se připojily také některé známé osobnosti, například herečka Juliette Binocheová, známý francouzský ekolog a europoslanec Yannick Jadot či pařížská starostka Anne Hidalgová. „Bráníme svůj svět, bráníme svou budoucnost a systém a svět, ve kterých bychom chtěli žít,“ uvedla jednadvacetiletá Morgane, která se protestu zúčastnila.

„Později bude příliš pozdě,“ řekl sedmnáctiletý školák Anatole. „Nadále znečišťujeme, velké společnosti vypouští odpad do naší atmosféry a uvědomujeme si, že Arktida roztává… takže musíme něco udělat,“ připojil dvaadvacetiletý student Thomas.

Berlínské školy absenci zatím tolerují

Do pátečních demonstrací se zapojují také studenti v Německu. Třeba Franziska Wesselová, berlínská gymnazistka, která od začátku roku tráví pátky místo ve třídě na demonstracích. Takzvané pátky pro budoucnost organizuje především přes sociální sítě. „Chceme politikům ukázat, že potřebujeme lepší ochranu klimatu,“ prohlašuje.

Mocní lidé podle ní selhali. Stejně jako Greta je i Franzi terčem obdivu i kritiky, třeba kvůli zanedbávání výuky. „Vedení školy se mi nepodařilo přesvědčit, asi dostanu slovní napomenutí, jednoduše proto, že každý pátek chybím,“ dodala Franziska Wesselová. 

Velká část berlínských škol ale páteční stávky studentů zatím respektuje. A reagují i politici. Angela Merkelová na bezpečnostní konferenci v Mnichově zmínila protesty školáků v souvislosti s ruskými dezinformačními operacemi. Její mluvčí to později označil za nedorozumění. „Angažovanost školáků v otázce ochrany klimatu považuje (kancléřka) za nanejvýš správnou,“ reagoval mluvčí Steffen Seibert.

 Protestní hnutí mladých lidí svou sílu naplno otestuje 15. března. Demonstrovat se má naráz ve více než padesáti zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...