Od Euromajdanu uplynulo pět let. Některé osobnosti ukrajinské revoluce zamířily do politiky

Uplynulo pět let o krvavých střetů na kyjevském Majdanu. Revoluce tehdy zásadně proměnila politické poměry na Ukrajině a lídrům Euromajdanu včetně někdejšího boxera Vitalije Klička revoluční dny stále zůstávají v paměti. Podle některých Ukrajinců ale vyvolané změny přivedly zemi na zcestí války, korupce a ekonomických problémů.

Majdanské revoluce se účastnila například zdravotnice Olesja Žukovská. Jako jednadvacetiletá studentka medicíny přicházela na Majdan každý den ošetřovat zraněné. Až do osudného 20. února, kdy během takzvaného krvavého čtvrtka sama utrpěla zranění. 

„Při zásahu jsem necítila bolest. Byl to divný pocit. Jako by někde poblíž vybuchl granát. Taková tupá rána, návaly. Něco nepochopitelného,“ vrací se ve vzpomínkách na revoluční boje v centru Kyjeva.

S mohutným krvácením z prostřeleného krku ji odvezli z bojiště a ještě ze sanitky stačila napsat: Umírám. Jméno mladičké zdravotnice zasažené policejním snajprem se stalo bojovým heslem demonstrantů. Olesja nakonec zázrakem přežila a druhou šanci žít chce naplno využít.

„Po Majdanu jsem se rozhodla prodloužit si studia. Už brzy ze mě bude lékařka,“ dodala Žukovská. 

První oběti byly červenou linií

Mustafa Najem měl v době Euromajdanu už léta neblahých zkušeností s režimem tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Coby reportéra a aktivistu Najema opakovaně zbili, musel na výslechy, bojoval s cenzurou. Byl to právě on, kdo na Náměstí nezávislosti (Majdan) svolal vůbec první demonstraci.

„Byli jsme chronicky vyčerpaní. Vůbec jsme nebyli schopní pojmout, co se děje. Natolik jsme si zvykli, že zabíjejí lidi. Dokonce jsme si zvykli na smrt,“ vypověděl Mustafa Najem, který v roce 2014 prožil ukrajinskou změnu režimu jako reportér a aktivista.

Po revoluci vstoupil Najem na proevropské linii do politiky. V parlamentu se setkal s klíčovou postavou Majdanu - s bývalým šampionem světového boxu a poslancem Vitalijem Kličkem. Těžká váha sportu i tehdejší opozice se stala jedním ze tří nejvyšších lídrů revoluce.

„Jakmile se objevily první oběti, byla to červená linie, kterou překročila státní moc. A s takovou mocí už nebylo možné dál žít,“ řekl dnešní primátor Kyjeva Vitalij Klyčko, který byl v roce 2014 opozičním poslancem. Dnes už jako primátor nevelí jen Náměstí nezávislosti, ale rovnou celému Kyjevu a spolu s ostatními politiky čelí nadějím i stížnostem pětačtyřicetimilionové země.

Ne všichni jsou z revoluce nadšení

O osudu majdanské revoluce i své spokojenosti s dalekosáhlými změnami rozhodnou Ukrajinci už na konci března a pak v říjnu. Nejprve si vyberou prezidentku nebo prezidenta a pak zvolí nový parlament. Volby přitom neproběhnou v atmosféře stoprocentní jednoty; pohledy na revoluci a její následky se totiž různí.

Například Ruslan Kocaba i Oleg Muzyka stáli před pěti lety každý na opačné straně kyjevské barikády; jeden Euromajdan podporoval, druhý odmítal. Teď společně chtějí Ukrajinu bohatou, šťastnou a bez války. Současný establishment ale podle nich takovou budoucnost nezajistí, a nic na tom nezmění ani březnové hlasování.

Ruslan Kocaba – novinář a podle Amnesty International ukrajinský vězeň svědomí - patřil k sympatizantům Majdanu, později ale vyzval k bojkotu mobilizace vyhlášené kvůli konfliktu na východě země a skončil za to ve vězení. Odvolací soud ho nakonec osvobodil.

„Poznal jsem všechny ukrajinské prezidenty. Všechny jsem ostře kritizoval. Ale teprve za Porošenka mě za kritiku zavřeli do vězení,“ řekl Kocaba, který i boj mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty na Donbasu důsledně nazývá občanskou válkou. Přiživuje ho podle něj samotný Kyjev, aktivní roli Ruska ovšem nepopírá.

Ukrajina se podle Kocaby v posledních pěti letech propadla ještě hlouběji do spirály korupce, slábnoucí ekonomiky a omezování svobody slova. „Většina lidí by (znovu) nešla na Majdan. Jako první by strhli Porošenka, Jaceňuka, Klička a… kdo tam ještě byl… Ťahnyboka z pódia na Majdanu. Ne jako zloděje, ale jako zrádce státu,“ dodal Kocaba.

Vývoj po Majdanu kriticky hodnotí taky Oleg Muzyka - člen Hnutí Antimajdan a publicista, který přežil požár domu odborů v Oděse v květnu 2014. Zemřelo při něm pět desítek lidí, především proruských aktivistů. Vláda podle něj vyšetření tragédie brání.

„Obyvatelé Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, viděli na příkladu Oděsy, jak nynější ukrajinská správa může zacházet s lidmi, kteří dávají najevo zcela jiný úhel pohledu. Kvůli Oděse vyrazila řada mužů k dobrovolnické armádě,“ řekl Muzyka.

Kvůli obavám z útoků pravicových radikálů Muzyka odešel do Německa. Vedení státu v Kyjevě považuje za nelegitimní a podpořil nezávislost samozvaných republik na východě. „Za posledních pět let Ukrajina jenom zeslábla. Zastavila se výroba v mnoha velkých podnicích. Roste nezaměstnanost. Většina Ukrajinců dnes vyjíždí do východní Evropy a Ruska za přivýdělkem,“ dodal.

Podle ukrajinisty Davida Svobody je ale nutné tyto hlasy brát s rezervou. „Zastupují velice nepočetný segment populace, který se rozhodl vydat cestou nepřátelskou ukrajinským národním zájmům,“ uvedl v Horizontu ČT24 Svoboda.

„Pana Kocabu obestírá dosti zajímavá kariéra. Jezdil i za bojové linie Ruskem řízených ozbrojenců a posílal do světa zprávy, že v Donbasu na ruské straně nebojují žádní žoldáci ve službách Kremlu, přičemž už tenkrát to byla informace zjevně neudržitelná. Už samo o sobě bylo podezřelé, že má volný průjezd územími ovládanými těmito ozbrojenci, zatímco normální novináři tam nemohou fungovat,“ dodal Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo.
před 8 hhodinami

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 16 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 16 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 18 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 18 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...