Moskva/Praha/Washington – Rusko povolilo Spojeným státům a České republice, aby uskutečnily pozorovací let nad ruským územím podél hranice s Ukrajinou. Oznámil to podle agentury RIA Novosti mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Washington se při této misi bude prý moci přesvědčit, že na ukrajinské hranici nejsou soustředěny žádné ruské jednotky. Podle zdrojů NATO se ale při ukrajinské hranici nachází na 40 000 ruských vojáků.
Rusko dovolí Čechům a Američanům pozorovací let nad svým územím
„Nemáme co skrývat. Dnes začíná pozorovací mise USA a Česka nad územím Ruské federace,“ sdělil podle německé verze webu RIA Novosti Lukaševič. „Pokud všechno půjde podle plánu, naši američtí a čeští kolegové budou mít mnoho příležitostí zjistit, že na hranici s Ukrajinou nenastalo nahromadění ruské armády,“ citoval server Voice of Russia téhož diplomata.
Jak sdělilo české ministerstvo obrany, společný pozorovací let se má uskutečnit ve dnech 21. až 25. dubna, a to na základě Smlouvy o otevřeném nebi. Úřad doplnil, že let byl původně plánován na termín 14. až 19. dubna, ale nakonec byl zrušen kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám.
GALERIE
Ruské letouny Suchoj a Mig u hranic s Ukrajinou zdroj: ISIFA/AFP
Lukaševič ovšem tvrdí, že dřívější pozorovací let se nekonal, protože mise se na základnu Kubinka v Rusku nedostavila včas. „Na žádost americké strany mise byl čas příjezdu posunut o 24 hodin. Na základně Kubinka se ale neobjevili Američané ani Češi. Když přišla nová žádost o odklad, odmítli jsme ji z dobrých důvodů, přičemž jsme brali v potaz skutečnost, že Rusku čekáním na americké pozorovací letadlo již vznikly určité náklady,“ vysvětlil činitel.
Moskva a Washington se vzájemně vybízejí k plnění dohody
Spojené státy a Rusko se mezitím prostřednictvím svých ministrů zahraničí vzájemně vyzvaly k většímu úsilí o realizaci ženevské dohody z minulého týdne (čtěte víc). Podle ní by ozbrojení aktivisté na obou stranách (tedy ruské i ukrajinské) měli odevzdat zbraně a vyklidit obsazené veřejné budovy.
Šéf americké diplomacie John Kerry v telefonickém rozhovoru nabádal svého ruského kolegu Sergeje Lavrova k tomu, aby Moskva podnikla „konkrétní kroky“, jinými slovy aby využila svého vlivu na ozbrojené proruské aktivisty na východě Ukrajiny.
O totéž přitom požádal Kerryho i Lavrov, když jej vyzval, aby „povzbudil“ ukrajinské vedení k plnění závazků vyplývajících z ženevské schůzky.
John Kerry a Sergej Lavrov
Ministerstvo zahraničí USA rovněž nevyloučilo možnost, že americké sankce uplatňované proti vybraným ruským činitelům se nakonec dotknou přímo prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí úřadu Jennifer Psakiová nicméně v twitterovém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskva dodala, že před šéfem Kremlu je na řadě ještě spousta dalších.
„Ano. Je ale důležité zvážit důsledky. USA jsou s to postihovat lidi, společnosti a odvětví. Cílem nejsou sankce. Cílem je snížení napětí,“ reagovala Psakiová ve svém tweetu na dotaz, zda Spojené státy zvažují možnost zasáhnout sankcemi přímo Putina.
Bílý dům již stopnul poskytování víz několika ruským činitelům a zákonodárcům spjatým s anexí Krymu. Také jim zmrazil bankovní konta. Podobně se zaměřil i na podnikatele, jež mají vazby na ruského prezidenta.
2 minuty
Čeští pozorovatelé na Ukrajině
