Druhý pokus: Britští poslanci budou o brexitové dohodě hlasovat příští úterý

Kabinet premiérky Theresy Mayové předloží dohodu o brexitu vyjednanou s Evropskou unií poslancům 15. ledna. Britský parlament měl původně o brexitové dohodě hlasovat už 11. prosince, Mayová ovšem kvůli odporu opozičních poslanců i významné části své strany hlasování odložila.

Mluvčí premiérky oznámil, že Mayová členům svého kabinetu zdůraznila, že odklad brexitu není strategií britské vlády. O této variantě prý hovoří jen představitelé Evropské unie, nikoliv Velké Británie.

Informaci, že Británie sonduje možnosti prodloužení dvouletého období určeného k vyjednání podmínek odchodu z EU, přinesl deník The Daily Telegraph. Odvolával se na své tři unijní zdroje, podle kterých britští zástupci v Bruselu zjišťují, jak by šla lhůta stanovená článkem 50 Lisabonské smlouvy prodloužit.

Spojené království má Evropskou unii opustit k 29. březnu. Pokud do té doby nebude „rozvodová dohoda“ britskou stranou schválena, hrozí neřízený odchod země z Unie, takzvaný tvrdý brexit.

  • OBCHOD
    - Británie by se v obchodování vrátila k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), což může ve vztazích k zemím EU znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období. Vzájemný obchod zkomplikuje zavedení cel a netarifních překážek. Podle předpokladu Institutu po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO by EU mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. To by znamenalo zvýšení cen zboží v britských obchodech, do kterých budou obchodníci muset tato cla promítnout. V obchodech také může některé zboží chybět z důvodu zpoždění kamionové dopravy na hranicích.
  • - Některé druhy britského zboží může EU odmítnout, neboť jejich obchodování bude vyžadovat nová oprávnění a certifikáty.
  • - Někteří výrobci se patrně budou snažit přesunout své firmy do zemí EU ve snaze vyhnout se komplikacím s převozem zboží přes hranice. Z Británie se podle deníku The Times už chystají odejít třeba letecký kolos Airbus či automobilka BMW.
  • DOPRAVA
    - Zpřísněné celní kontroly by přinesly výrazné zdržení dosud plynulého pohybu kamionové dopravy na hranicích s EU. Francie už kvůli tomu plánuje v Calais výstavbu dalších odstavných ploch pro kamiony. Zdržení kamionů by mohlo přinést narušení dodavatelských řetězců, případně až zastavení výroby při nedostatku dovážených dílů.
  • - Se ztrátou přístupu na společný evropský trh a zároveň skončením platnosti dohod se třetími zeměmi, jež Británie podepsala jako členský stát EU, hrozí Britům také kolaps letecké dopravy.
  • FINANCE
    - Londýnu hrozí, že by mohl přijít o pozici nejsilnějšího finančního centra – přesun svých centrál ze země oznámily například společnost Goldman Sachs nebo banky Barclays či Deutsche Bank.
  • - Podle agentury Bloomberg přišla pouhá hrozba tvrdého brexitu Británii od referenda v červnu 2016 na více než dvě procenta jejího hrubého domácího produktu.
  • - Podle průzkumu, který v polovině října 2018 provedla mezi britskými firmami společnost IHS Markit, by Británie v případě realizace tvrdého brexitu mohla přijít zhruba o šest procent HDP.
  • - Britská vláda nebude po tvrdém brexitu muset platit roční příspěvek ve výši 13 miliard liber do rozpočtu EU. Ale zároveň přijde o dotace – například tři miliardy liber pro britské farmáře.
  • LIDÉ
    - Británie si bude moci stanovit vlastní imigrační kontroly pro pohyb občanů ze zemí EU a totéž bude moci udělat Evropská unie pro Brity. Zpřísněné imigrační kontroly mohou vyvolat zpoždění a fronty při odbavování na hranicích. Nejistý bude osud Britů žijících v zemích EU a také občanů EU v Británii. V evropských zemích nyní žije a pracuje 1,3 milionu Britů, zatímco v Británii je to 3,7 milionu občanů ze zemí EU.
  • - Pro Brity pracující v zemích EU může tvrdý brexit znamenat, že jejich kvalifikace přestane platit, tudíž nebudou moci dále vykonávat svoji práci.
  • ZÁKONY
    - Existuje řada oblastí, kde dosud nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jež by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. To se týká například letecké dopravy.
  • - Právní vakuum hrozí nárůstem byrokracie a kontrol na hranicích a může do značné míry paralyzovat vztahy mezi Británií a kontinentem.
  • IRSKÁ HRANICE
    - Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem zůstane nedořešena. Obě země budou odděleny vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír.
  • BEZPEČNOST
    - Odchod Británie z EU bez dohody by mohl podle expertů například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.