Boj o rozpočet v USA nekončí. Trump zvažuje vyhlásit stav nouze a postavit zeď bez Kongresu

3 minuty
Demokraté schválili dvojici návrhů ukončujících nouzové fungování vládních úřadů
Zdroj: ČT24

Jednání zákonodárců s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o finančním sporu kvůli stavbě zdi na hranicích s Mexikem žádné řešení nepřineslo. Šéf demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer po schůzce prohlásil, že Trump je připraven blokovat financování federálních úřadů i roky. Sněmovna reprezentantů schválila ve čtvrtek večer dvojici návrhů, které ukončují nouzové fungování vládních úřadů. Bílý dům ale před hlasováním varoval, že poradci prezidenta doporučili návrhy vetovat.

Trump po jednání s představiteli Kongresu prohlásil, že zeď je pro ochranu hranic s Mexikem nezbytná, schůzku nicméně považuje za přínosnou. Prezident rovněž uvedl, že zvažuje využití svých mimořádných pravomocí k postavení zdi bez souhlasu Kongresu. „Můžeme vyhlásit vnitrostátní stav nouze. Neudělal jsem to. Ale možná to udělám. Můžeme vyhlásit stav nouze a zeď postavit velmi rychle,“ řekl Trump.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová označila jednání za místy hádavé. Zdůraznila přitom, že dokud nebude obnoveno financování federálním úřadům, není možné vyřešit spor o podobu ostrahy hranic.

Šéf Bílého domu naopak trvá na tom, že součástí opatření, které zajistí federálním úřadům peníze na jejich chod, bude i 5,6 miliardy dolarů (zhruba 126 miliard korun) na zeď. Tyto finance ale demokraté Trumpovi dát nechtějí. Zeď považuje Trump za klíčovou pro ochranu hranic před pašeráky lidí, zbraní a drog, její stavbu slíbil v prezidentské kampani.

Demokraté krátce poté, co získali ve sněmovně většinu, prosadili text, který má zajistit dostatek peněz pro většinu federálních úřadů do konce září. Jenže nepočítají s penězi, které požaduje prezident Trump na stavbu zdi na hranici s Mexikem. 

Koho postihlo omezení financování federálních úřadů
Zdroj: ČT24

Jeden z nových návrhů zajišťuje finance pro většinu úřadů do zářijového konce fiskálního roku, druhý se týká pouze peněz pro klíčové ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které zajišťuje ochranu hranic. Pro něj demokraté navrhli financování pouze do 8. února s tím, že do té doby by se obě strany měly dohodnout na kompromisu týkajícím se peněz na zeď.

Republikáni, kteří ovládají Senát, aktivitu demokratů kritizovali jako „zbytečné hlasování, jež nezajišťuje prostředky k ochraně hranic“. 

„Je poměrně jasné, že návrhy, které předložili demokraté, tak republikánský předseda Senátu řekl, že se jimi Senát vůbec nebude zabývat. Protože se prezident Trump pořád tváří, že pokud nedostane 5,3 miliardy na tu svoji slavnou zeď, tak ty zákony bude vetovat,“ uvedl ve Studiu 6 vedoucí katedry severoamerických studií FSV UK Kryštof Kozák.

Obě strany podle něj naznačují, že může přetahovaná ohledně rozpočtu trvat ještě nějakou dobu. Nakonec se ale dohodnout musí.

7 minut
Kryštof Kozák: Obě strany naznačují, že spor ještě může nějakou dobu trvat
Zdroj: ČT24

Omezení financování postihlo asi 800 tisíc úředníků

Americké úřady fungují v omezeném režimu od 22. prosince. Demokratičtí poslanci krizovou situaci ohledně rozpočtu označili za následek „záchvatu vzteku“, který prý postihl prezidenta Trumpa. Vůdci demokratů v obou parlamentních komorách Nancy Pelosiová a Chuck Schumer vydali prohlášení, podle něhož šéf Bílého domu „dostal, co chtěl“. Zeď, kterou touží vystavět, by podle obou politiků byla neúčinná a zbytečně drahá.

Zastavení či přiškrcení toku peněz se týká 15 oddělení na úrovni ministerstev a desítek vládních agentur, nemělo by se ale nijak dotknout důležitých oblastí, jako je bezpečnost, akutní zdravotní péče či ostraha hranic.

Krizová situace nicméně postihla asi 800 tisíc vládních úředníků, kteří se ocitli bez výplaty. Kolem 420 tisíc z nich zůstalo v práci, zbytek dostal neplacené volno. Postižen byl například prakticky celý Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), centrální daňový úřad IRS nebo 80 procent zaměstnanců amerických národních parků. Mnoho z nich proto zavřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...