Írán brzdí drogy i migranty v cestě na Západ, tvrdí Rouhání. Sankce to mohou narušit, varoval

Íránský prezident Hasan Rouhání varoval západní země, že pokud obnovené americké sankce oslabí Írán, hrozí jim teroristické útoky, příliv migrantů i nárůst problémů s drogami. Rouhání vystoupil na konferenci o boji proti terorismu, na niž do Teheránu přijeli předsedové parlamentu z Afghánistánu, Íránu, Pákistánu, Turecka, Číny a Ruska.

Běženci z Afghánistánu. Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP Autor: Manu Brabo

„Pokud bude Írán oslaben sankcemi, bude mnoho lidí v nebezpečí,“ varoval íránský prezident. „Ti, kdo nám nevěří, by se měli podívat na mapu,“ vzkázal. Írán leží na cestě pašeráků drog mezi Afghánistánem a Evropou a dalšími státy Perského zálivu. Afghánistán je největším světovým producentem opia, suroviny pro výrobu heroinu.

Agentura AP připomíná, že Írán za svoji polohu na hlavní cestě, kudy putují drogy z Afghánistánu, platí vysokou cenu. Každý rok při boji s pašeráky zahyne řada pohraničníků. Podle tamních úřadů do roku 2016 Írán ročně utratil okolo 2,5 miliardy dolarů (56,8 miliardy korun) na potírání pašování drog.

Rouhání také varoval Západ před migrační vlnou. Hospodářské problémy už letos vyhnaly z Íránu více než 700 tisíc Afghánců bez dokumentů. Podle zpráv íránských médií se mnoho Afghánců vrátilo domů. Část z nich se ale snaží dostat do Turecka a následně do Evropy.

Írán do nových problémů uvrhly americké sankce

Íránská ekonomika je už léta v krizi, na níž se podílely mezinárodní sankce zavedené kvůli jadernému programu této země. Po dohodě světových mocností s Íránem, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, se očekávalo oživení íránské ekonomiky.

Americký prezident Donald Trump však letos v květnu od dohody s Íránem odstoupil a v několika fázích obnovil rozsáhlé sankce. Nejvíce islámskou republiku postihly obchodní restrikce cílící na ropný průmysl a bankovnictví, které začaly platit 5. listopadu.

„Trumpovy sankce způsobí škody íránské ekonomice, což se už děje. Ti, jejichž životů se dotknou (sankce) jako první, jsou afghánští registrovaní i neregistrovaní uprchlíci a migranti,“ uvedl Jan Egeland z nevládní organizace Norwegian Refugee Council.

Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) utrpí i afghánský zahraniční obchod. Afghánistán už nyní trpí přibližně čtyřicetiprocentní nezaměstnaností a jeho ekonomika je životně závislá na pomoci zvenčí. Zemi navíc zasáhla největší sucha za poslední desetiletí.

Kromě komplikací pro afghánskou ekonomiku podle RFE/RL hrozí i reálné nebezpečí, že Írán v odvetě za sankce zintenzivní skrytou podporu pro radikální hnutí Taliban, které bojuje proti vládě v Kábulu podporované americkou vládou.