Z Íránu zasaženého sankcemi odešly statisíce Afghánců. Někteří chtějí do Evropy

Hospodářské problémy už letos vyhnaly z Íránu více než 700 tisíc Afghánců bez dokumentů. Píše to agentura Reuters s odkazem na organizaci OSN pro migraci. Kritici mají obavy, že se Afghánistán stane vedlejší obětí protiíránských sankcí. Podle zpráv íránských médií se mnoho Afghánců vrátilo domů. Část z nich se ale snaží dostat do Turecka – a následně do Evropy.

Zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která monitoruje období do 1. prosince, hovoří o 752 325 Afgháncích, kteří se vrátili do vlasti z Íránu a Pákistánu, naprostá většina z nich odešla z prvně jmenovaného státu.

„Neoficiální návraty zejména z Íránu zažívají v posledních letech silný nárůst. Zčásti jsou způsobené současnými politickými a ekonomickými problémy v Íránu, včetně až sedmdesátiprocentní devalvace měny,“ uvádí zpráva IOM.

Poptávka po afghánské práci v íránské šedé ekonomice podle organizace prudce opadla. „Všichni Afghánci obyčejně každý měsíc posílají část svých výdělků zpět domů. Na samotnou afghánskou ekonomiku, kterou už tak sužují sucha v provinciích Herát, Badghís a Ghór, to má okamžité neblahé dopady,“ upozornila IOM.

Írán se v roce 2016 vymanil z mezinárodních sankcí, které na něj uvalily světové velmoci ve snaze zastavit jeho jaderný program. Americký prezident Donald Trump však v květnu od dohody s Íránem odstoupil a v několika fázích obnovil rozsáhlé sankce.

Nejvíce islámskou republiku postihly obchodní restrikce cílící na ropný průmysl a bankovnictví, které začaly platit 5. listopadu.

Nárůst amerického tlaku na Írán způsobí Afghánistánu problémy, varuje Jan Egeland z nevládní organizace Norwegian Refugee Council. „Trumpovy sankce způsobí škody íránské ekonomice, což se už děje. Ti, jejichž životů se dotknou (sankce) jako první, jsou afghánští registrovaní i neregistrovaní uprchlíci a migranti,“ míní Egeland.

Sankce mohou uškodit afghánské ekonomice a pomoci Talibanu

Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se Afghánistán stává nechtěnou vedlejší obětí obnovených amerických sankcí proti Íránu. Kromě návratu dělníků utrpí i afghánský zahraniční obchod.

Spojené státy jsou si toho vědomy, ministr zahraničí Mike Pompeo proto udělil v listopadu výjimku ze sankcí pro přístav na východě Íránu, kde končí přepravní koridor vedoucí z vnitrozemského Afghánistánu.

Afghánistán už nyní trpí přibližně čtyřicetiprocentní nezaměstnaností a jeho ekonomika je životně závislá na pomoci zvenčí. Zemi navíc zasáhla největší sucha za poslední desetiletí.

Kromě komplikací pro afghánskou ekonomiku podle RFE/RL hrozí i reálné nebezpečí, že Írán v odvetě za sankce zintenzivní skrytou podporu pro radikální hnutí Taliban, které bojuje proti vládě v Kábulu podporované americkou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled