Horizont ČT24: Pátrání po německých radikálech
Z více než čtyř stovek lidí se podle vládních údajů 32 pravicových extremistů skrývá nejspíš v sousedních zemích, především v Rakousku, Polsku a v Česku.
„Fakt, že se s každým vyřešeným zatykačem objeví jeden nový, je stejně znepokojující jako to, že se stovkám neonacistů daří vyhýbat se od roku 2017 a částečně ještě déle zatčení,“ říká poslankyně Levice Ulla Jelpkeová, na jejíž popud vláda data zveřejnila.
Před pravicovými extremisty varují tajné služby. Celkem jich evidují 24 tisíc, více než polovinu z nich považují za násilně orientované. „V oblasti pravicového extremismu mě obzvlášť znepokojuje, že vzrostl počet těch, které nelze přiřadit k žádným klasickým pevným strukturám,“ řekl v červenci během představení zprávy o kriminalitě v Německu ministr vnitra Horst Seehofer.
Příkladem jsou pachatelé útoků na ubytovny pro běžence. Podle kriminalistů většinou nemají předchozí záznam v trestním rejstříku a nepatří k organizované neonacistické scéně.
Nejznámějším případem, kdy se dařilo neonacistům dlouhodobě skrývat před německými úřady, je pátrání po členech skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU), které policie hledala od konce devadesátých let. V letech 2000 až 2007 Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová spáchali deset převážně rasově motivovaných vražd a další trestné činy včetně ozbrojených loupeží. Muži později spáchali sebevraždu, Zschäpeová dostala nedávno doživotí.
