Brusel – V Bruselu se sejdou evropští lídři, aby projednali, zda a jakým způsobem zpřísnit sankce vůči Ruské federaci. Unie neuznala ruský postup na Krymu, stejně jako výsledky tamního referenda. Podle německé kancléřky Angely Merkelové summit ukáže, že EU je připravena zavést ekonomické sankce vůči Rusku, pokud dojde ke „zhoršení situace“. Český premiér Bohuslav Sobotka si ale myslí, že summit nepůjde nad rámec cílených sankcí. Evropa se obává negativních důsledků, které by měly plošné sankce pro ni samotnou. Na summitu by měla být podepsána politická část asociační dohody s Ukrajinou.
Unie už zmrazila majetek a zakázala vstup na své území celkem 21 politikům a vojákům z Ruska i Krymu, kteří se na odtržení strategického poloostrova od Ukrajiny jednoznačně podíleli. Podobné sankce uplatnily také USA a další země.
Sankce minuly „kremelské kmotry“, říká Navylnyj
Podle ruského disidenta a protikorupční aktivisty Alexeje Navalného ale jmenovité sankce minuly skutečně vlivné osoby z okolí prezidenta Vladimira Putina. Západní státy by měly podle Navalného znepříjemnit luxusní životní styl kremelských kmotrů, kteří pendlují mezi Ruskem a evropskými velkoměsty. Měly by zmrazit účty ruských oligarchů a zabavit jejich majetek, napsal aktivista v článku How to punish Putin (Jak potrestat Putina) pro New York Times.
Na dnešní večerní schůzce by se vysocí představitelé zemí EU mohli dohodnout na rozšíření seznamu. Nově by se na něm podle diplomatických zdrojů mohli objevit například poradci ruského prezidenta Vladislav Surkov či Sergej Gljazev nebo ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Ti už figurují na americkém seznamu. Diplomaté s jistými pochybnostmi zmiňovali i jméno Dmitrije Kiseljova, ruského televizního moderátora s jasnou protizápadní rétorikou.
Rusko si z toho ale nic nedělá. Státní duma dokonce Západ přímo vyzvala, aby na seznam doplnil všechny poslance, kteří nynější vývoj schvalují. A ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil sankce za nelegitimní. Právo k takovému kroku má podle ruského ministra právo pouze Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako stálý člen právo veta.
Třífázový postup posvětila Unie před pár týdny
Evropští lídři se kvůli krymské krizi sešli poprvé počátkem března. Tehdy rozhodli o třístupňové unijní reakci na vývoj. První fázi představovalo okamžité zmrazení jednání s Ruskem o bezvízovém styku a nové základní obchodní smlouvě. Druhou fází jsou právě cílené sankce vůči konkrétním osobám.
Nyní jsou ve hře plošné hospodářské sankce. Na této třetí fázi se ale zástupci zemí osmadvacítky neshodují. Země se obávají nákladů, které by takový krok znamenal. Problémem je i závislost na ruských energetických surovinách. „Nemůžeme si hned vystřílet všechnu munici,“ komentoval to významný diplomat jedné unijní země. Pokud by podle něj už nyní reagovala EU podobnými opatřeními, neměla by jak reagovat například ve chvíli, kdy by ruská vojska vtrhla na východ Ukrajiny.
Důvody, proč říci plošným sankcím „ne“, se liší stát od státu
A jaké jsou postoje jednotlivých zemí? Británie odmítá možnost nějaké podoby embarga na zbrojní operace. Francie, která má s Moskvou domluvené zbrojní kontrakty, je skeptická k rozsáhlým omezením v této oblasti. Paříž zatím oznámila, že o případném pozastavení prodeje dvou francouzských vojenských lodí v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy korun) Rusku kvůli ukrajinské krizi se rozhodne až v říjnu. Ruské ministerstvo obrany nato uvedlo, že v případě zrušení kontraktu bude požadovat odškodné.
Německu a východoevropským zemím se zase příliš nezamlouvají úvahy o možných omezeních dovozu ruského plynu.
Pavel Máša, publicista, bývalý velvyslanec ČR na Ukrajině
„Německo pokračuje ve své poměrně vstřícné politice vůči Moskvě. Nechce si to s Putinem rozházet, hlavně kvůli ekonomickým zájmům. Nelze očekávat, že by se Německo stalo tahounem nějakých tvrdých sankcí vůči Rusku.“
Německo už ale v souvislosti s krymskou krizí pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za asi 120 milionů eur (3,3 miliardy korun). Zakázka se týká výstavby moderního výcvikového centra v ruském Mulinu, na které se podílí německá firma Rheinmetall.
Proti Rusku navíc dnes v německém parlamentu ostře vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová. V souvislosti s Krymem hovořila o porušení mezinárodního práva. Podle ní může na politicky citlivé ekonomické sankce dojít, jestliže se konflikt ještě vyostří. „Tento dvoudenní summit EU jasně ukáže, že jsme připraveni kdykoli zavést opatření spadající pod třetí fázi,“ uvedla Merkelová. Dodala, že skupina G8 je „mrtvá“, dokud budou diplomatické vztahy s Ruskem takové fiasko.
„Rezervovaný“ postoj Česka
Český premiér Bohuslav Sobotka dnes uvedl, že Praha má k případným hospodářským sankcím rezervovaný postoj. Dohoda podle něj nebude dřív, než Evropská komise zmapuje jejich možné dopady na členské země. Uvalení zbrojního embarga proti Rusku nepovažuje za aktuální a domnívá se, že summit EU nepůjde nad rámec cílených sankcí proti ruským činitelům. Sobotka rovněž uvedl, že chce na summitu otevřít téma energetické bezpečnosti v Evropě a snižování závislosti na Rusku.
Bohuslav Sobotka po příjezdu na bruselský summit:
„Teď je na pořadu dne, abychom diskutovali o takzvané druhé fázi sankcí, která zahrnuje individuální opatření v oblasti víz a zmrazení majetku vůči konkrétním osobám na ruské straně, které se podílejí územní integrity Ukrajiny. Já se nedomnívám, že by Evropská rada dnes a zítra z hlediska rozhodování překročila rámec té druhé fáze sankcí.“
Sankce by muselo posvětit všech 28 členských států. Přesto na tuto otázku zcela jistě řeč přijde. Lídři by mohli kupříkladu určit, v jakém případě by se k jejich zavedení Unie uchýlila. Spouštěcím mechanismem by podle velvyslance ČR při EU Martina Povejšila byl další postup ruských vojsk na území Ukrajiny, tedy směrem na jih a východ země. „Jde ale spíš o psychologickou hranici. Že by něco v tuto chvíli bylo napevno dohodnuto, tak to není,“ konstatoval Povejšil s tím, že se Unie dál bude snažit o diplomatické řešení krize.
Konflikt na Krymu zastínil původní téma summitu. O unijní klimatické politice a konkurenceschopnosti jejího průmyslu se tak bude hovořit až v pátek. S ukrajinskou krizí může téma do jisté míry souviset při diskusích o posilování evropské energetické bezpečnosti.
Rusko-unijní obchodní vazby
Rusko je pro EU třetí nejvýznamnější obchodní partner, Unie pro Rusy partner největší. Ruská strana je přitom ve výrazném obchodním přebytku, především ale kvůli vývozu surovin. V roce 2012 bylo Rusko podle statistik Evropské komise v plusu okolo 90 miliard eur (přes 2,4 bilionu korun). Některé členské země, například Německo či Nizozemsko, by ale případný zákaz obchodu s Ruskem postihl daleko výrazněji než státy jiné.
Z Ruska do Evropy přichází přibližně třetina zemního plynu a ropy. Pobaltské státy, ale i Finsko, Polsko, Maďarsko, Slovensko či Bulharsko jsou na tomto dovozu výrazně závislé. Diplomaté tak připomínají, že s případným výpadkem tohoto dovozu by nyní měla velké problémy i silná německá ekonomika, jiné země si takovou situaci ale vůbec nemohou dovolit.
