Gruzie má první prezidentku v historii. Prosazuje vyvážený vztah k Rusku i Západu

Novou hlavou gruzínského státu se po druhém kole prezidentských voleb stala nezávislá kandidátka Salome Zurabišviliová podporovaná vládní stranou Gruzínský sen. Bude tak první ženou v čele této kavkazské republiky. Zurabišviliová prosazuje vyvážený vztah země k Rusku a západním zemím, zatímco její volební soupeř Grigol Vašadze hájí výrazně prozápadní politiku. 

Video Studio 6
video

Gruzínci si zvolili prezidentku. Letos naposledy přímo

Vzhledem k tomu, že v prvním kole, které se konalo 28. října, žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, muselo se o nové hlavě státu rozhodnout v kole druhém. Do něj postoupili Zurabišviliová a Grigol Vašadze, za nímž stojí opoziční strana Sjednocené národní hnutí. 

Zurabišviliová ve volbách získala necelých 60 procent hlasů a Vašadze lehce přes 40 procent. Podle údajů ústřední volební komise přišlo k urnám přes 56 procent oprávněných voličů.

Zurabišviliová se narodila ve Francii a v roce 2004–2005 byla gruzínskou ministryní zahraničí. Podle jejích stoupenců je kandidátkou mezinárodního formátu.

Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem. Zurabišviliová tehdy veřejně obvinila prezidenta Michaila Saakašviliho a další vládní činitele z rozpoutání války.

Na shromáždění svých stoupenců Vašadze odmítl uznat výsledek voleb. „Neměli jsme prezidentské volby. Byla to zločinná fraška. Neuznáváme tyto volby a jejich výsledky. Gruzie nemá prezidenta,“ řekl v projevu, který vysílala v přímém přenosu nezávislá televize Rustavi-2.

Podle agentury TASS obvinil vládnoucí stranu „ze zastrašování voličů, z hromadných hrozeb, ze zneužití administrativních zdrojů a rovněž z nezákonného využívání osobních údajů občanů“. Zároveň se dožadoval předčasných parlamentních voleb a doplnění volebních komisí členy nevládních organizací a mezinárodními experty.

Saakašvili vyzval k nepokojům

Prezidentské volby byly považovány za klíčový test pro vládnoucí stranu Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ústřední volební komise dostala 261 stížností od pozorovatelů. Týkají se porušení pravidel o tajném hlasování, podezření na kupování hlasů a pokusů zfalšovat výsledky.

„Nikdy neuznám výsledky těchto voleb,“ prohlásil bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, žijící v exilu. Obvinil úřady z falšování voleb a vyzval Gruzínce k občanské neposlušnosti a demonstracím s cílem vynutit si předčasné parlamentní volby.

„Vyzývám gruzínskou policii, aby stanula po boku lidu, vyzývám ozbrojené síly, aby neplnily žádné nezákonné rozkazy, vyzývám zdravou část státního aparátu, aby se distancovala od zločinecké, mafiánské bandy, která vládne Gruzii,“ prohlásil podle serveru Kavkazskij uzel.

Gruzie prezidenta volila naposledy přímo

Letošní hlasování bylo poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o hlavě státu rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a prezidentské pravomoci se omezí.

Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze. Doufá, že se jí podaří stát členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.