Simferopol – Přišel den, na který obyvatelé Krymu poslední týdny nedočkavě čekali a od kterého je zároveň západní státy důrazně odrazovaly - zdejší voliči rozhodují v referendu o budoucnosti svého poloostrova. Jejich verdikt však bezprostředně ovlivní jak vzájemné vztahy Ukrajiny a Ruska, tak vztahy mezi Východem a Západem. Hlasování začalo v osm hodin ráno (7:00 SEČ) a skončí o dvanáct hodin později. První výsledky by tak mohly být k dispozici ještě dnes večer, oficiálně budou vyhlášeny zítra.
Referendem krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
U volebních uren krymští voliči rozhodují o dvou otázkách: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Otázky jsou na hlasovacích lístcích otištěny v ruštině, ukrajinštině a tatarštině. Otázka, na niž odpoví kladně nadpoloviční většina hlasujících, bude označena za výsledné rozhodnutí. Žádnému dalšímu schvalování referendum nepodléhá.
Právní experti však upozorňují, že rozdíl mezi otázkami je patrný jen na první pohled, ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, která byla přijata v době rozpadu SSSR a Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země, totiž na Krymu už dávno neplatí, po třech letech pozbyla platnosti.
„Tento scénář je jen jakousi fintou v rámci referenda. Možnost odložit připojení Krymu k Rusku je pouze úhybným manévrem,“ tvrdí politolog z Masarykovy univerzity v Brně Jan Holzer. Druhá otázka totiž v podstatě znamená jen pomalejší postup, který navrhuje otázka první. „Je to skutečně jen hra se slovy, není to reálný scénář,“ dodal.
Hlasovací urny pro krymské referendum jsou připraveny
V Sevastopolu bude hlasování speciální
Referendum nemá být jednotné pro celý Krym, zvláštnímu režimu má podléhat v Sevastopolu, kde sídlí ruská černomořská flotila. Kromě dvou hlavních otázek budou lidé odpovídat na dotaz, zda i jejich město, které je samostatnou správní jednotkou, se má stát součástí Ruské federace. Na rozdíl od celostátního referenda bude to sevastopolské platit pouze v případě nadpoloviční volební účasti. Očekává se však účast téměř devadesátiprocentní.
Nové spory, nové hrozby, nové sankce
Očekává se, že se dnes většina obyvatel vysloví pro odtržení od Ukrajiny a opětovné navrácení Krymu zpět do Ruské federace. To však může odstartovat novou etapu diplomatických sporů, vojenských hrozeb i sankcí, kterými evropské státy i USA v posledních dnech a týdnech razantně hrozily. „Bude to pochopitelně znamenat novou eskalaci napětí, střety a konflikty, nějakou reálnou možnost zvrátit toto rozhodnutí ale příliš nevidím,“ konstatuje expert na Rusko a postsovětský prostor Holzer.
GALERIE
videogallery_427223
Kyjevská vláda, Evropská unie i Spojené státy považují plebiscit za nelegální a dopředu avizovaly, že jeho výsledky neuznají. Naposledy ve čtvrtek Washington varoval, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou USA a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků.
I proto Holzer označuje schopnost EU a USA dostatečně zareagovat na ruský postup jako „pohříchu limitovaný.“ „Kapacita Ruska jako aktéra mezinárodních vztahů je nemalá. Nenapadá mě žádné relevantní instrumentárium, které mohou proti Rusku použít, pokud si bude chtít na Krymu vzít to, co má pocit, že je jeho,“ zdůraznil politolog.
Podle řady analytiků však může Vladimira Putina jeho „geopolitické sumo“ vracející svět do 19. století pěkně zabolet. Bývalý ruský ministr financí a vlivný ekonom Alexej Kudrin soudí, že odliv kapitálu z Ruska vyvolaný západními sankcemi může dosáhnout čtvrtletních hodnot 50 miliard dolarů. Ta nejhrozivější, „íránská“ varianta může dokonce vést k zablokování ruských finančních rezerv na zahraničních účtech a k odepření úvěrů pro ruské banky.
Sergej Lavrov a John Kerry před londýnským jednáním
Hlavně na Moskvě ale bude záležet další vývoj v krizi. Podle rezoluce odhlasované minulé úterý krymským parlamentem se Krym po vyhlášení výsledků referenda stane nezávislým státem, z oficiálního názvu „Krymská autonomní republika“ vypadne slovo „autonomní“. Následovat bude žádost o připojení k Rusku, o níž bude rozhodovat právě prezident Putin.
Proti konání dnešního referenda se na samotném poloostrově organizovaně ozývá pouze tamní skupina krymských Tatarů. Jejich vůdci vyzvali k bojkotu hlasování a požádali o pomoc „modrých přileb“ OSN i organizace NATO. Dvanáctiprocentní minorita sunnitských muslimů se obává, jaká bude jejich budoucnost po avizované ruské anexi. Už nyní není jejich postavení v moři pravoslavných, rusky mluvících obyvatel příliš jednoduché, navíc nemohou zapomenout na násilné deportace z Krymu, které zažili jejich dědové v roce 1944.
Protest krymských Tatarů proti ruské anexi
Hlasování pod dozorem pozorovatelů i domobrany
Hlasování, které se odehraje v 1 239 volebních místnostech a úřady má jeho organizace vyjít na v přepočtu 40 milionů korun, vyvolalo značný zájem mezinárodních pozorovatelů. Z celkem 21 zemí včetně USA, Itálie, Izraele nebo Francie jich má přijet víc než pět desítek.
Za Čechy bude dohlížet poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka, který si od své role slibuje hlavně objektivitu. „Určitě se nenechám zmanipulovat tak, abych řekl něco, o čem nebudu přesvědčen. Naopak, aby referendum proběhlo v rámci možností objektivně, je třeba, aby tam byli pozorovatelé i politici,“ tvrdí někdejší diplomat. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nicméně misi vyslat odmítla, referendum neuznává.
Milan Šarapatka, poslanec, Úsvit přímé demokracie
„Jedeme monitorovat formální proces referenda. Já osobně se chci seznámit s představiteli proukrajinské skupiny i proruských obyvatel. Domnívám se totiž, že naše média ne vždy dávají prověřené informace. Chci se přesvědčit na vlastní oči.“
Příslušníci krymské domobrany
Ve volebních místnostech bude pozorovatele doplňovat 1 500 bojovníků krymských „sil sebeobrany“, které v předvečer hlasování vláda přejmenovala na „krymskou armádu“. Tvoří ji etničtí Rusové a obdivovatelé Kremlu a ještě před ziskem nezávislosti začali velmi důrazně promlouvat do dění na poloostrově.
Protiruští aktivisté musí čelit jejich zastrašování, západní novináři zaznamenali útoky na své kolegy i zástupce ukrajinských médií. Krymská domobrana, která s pomocí ruských vojáků poloostrov fakticky kontroluje, tvrdí, že jí jde jen o veřejný pořádek. Její praktiky ale mnohdy připomínají hru bez pravidel.