Zeman v EP: Unie je dobrá věc, ale nesmí jít o unitární stát

Brusel - Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku kritizoval „šílené“ přesuny Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, přehnanou byrokracii i architekturu unijních institucí. Nejsou prý součástí jeho evropského snu. Vyslovil se naopak pro společnou zahraniční, obrannou a fiskální politiku Unie. „Integraci potřebujeme, ale nepotřebujeme společný stát,“ podotkl také v asi desetiminutovém proslovu.

V úvodu se Zeman rovněž kriticky zmínil o evropské směrnici zakazující na území EU prodej jiných než úsporných žárovek. Mluvil přitom prý ze své vlastní zkušenosti. „Jednu takovou mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ poznamenal před poslanci, kteří ho za to odměnili smíchem a potleskem.

Další potlesk zazněl, když Zeman evropským poslancům oznámil, že se Česko chystá k přijetí společné evropské měny. On sám sebe označil za velkého stoupence společné fiskální politiky a euro označil za stabilizační faktor hospodářského rozvoje EU. „Jsem pro přijetí eura v co nejbližším termínu,“ konstatoval mimo jiné český prezident ve své první řeči před Evropským parlamentem. „Ti, co kritizují euro, mají to, čemu já říkám strach z neznámého,“ dodal.

Ministr financí Andrej Babiš přitom už dříve uvedl, že zavedení společné měny není cílem současné koalice a nedojde k němu dřív než za šest let. Občanští demokraté po Sobotkově kabinetu požadují, aby se pro Česko pokusil vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. (více čtěte zde) Později Zeman při tiskové konferenci ve Štrasburku připustil, že realistickým časovým horizontem pro přijetí eura je pět let.

Miloš Zeman v EP:

„Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka.“

Miloš Zeman v Evropském parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Christian Lutz

Zeman dále upozornil, že EU dosud nemá fungující společnou zahraniční politiku a vyslovil se pro silnou evropskou obrannou politiku. „Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná evropská armáda, která je mým dlouhodobým snem, by byla levnější a efektivnější,“ navrhl poslancům. Unie rovněž podle něj potřebuje společná pravidla sociální politiky a společná pravidla pro ochranu životního prostředí.

V projevu se český prezident nevyhnul svému oblíbenému tématu, které vehementně prosazuje již od svého zvolení do funkce - stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Potřebujeme odvahu pro společné projekty včetně velkých infrastrukturních staveb, jako jsou transevropské železnice, silnice či vodní cesty,“ uvedl Zeman.

Rupnik: Kritika stěhování parlamentu padla na špatné půdě

Projev před plénem EP český prezident přednesl spatra v anglickém jazyce. Podle politologa Jacquese Rupnika ale není tento způsob obvyklý. „Hlavy státu většinou kladou důraz na to, že mluví v mateřském jazyce. Státníci takto reprezentují svůj stát,“ poznamenal odborník na evropskou politiku.

Miloš Zeman a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Zdroj: ČT24

Zeman svou kritikou neustálého stěhování Evropského parlamentu mezi belgickým Bruselem a francouzským Štrasburkem podle Rupnika příliš nepomohl. EP totiž nemá pravomoc tuto praxi, která ročně rozpočet přijde na 100 milionů eur, změnit. Navíc europoslanci sami stěhování kritizovali a odhlasovali výzvu za zrušení stěhování.

„Je to líbivé gesto pro poslance a dobrý přínos do diskuze,“ tvrdí Rupnik. Zeman ale podle něj při své kritice opomněl důvod, proč parlament ve Štrasburku vznikl - tedy jako symbol poválečného smíření mezi Německem a Francií. „Na tom stálo založení evropského projektu,“ dodal politolog Insitutu politických věd v Paříži. Na stěhování europoslanců stále trvá především francouzská vláda.

K parlamentnímu plénu pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo se obrátil na toto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu.

Před europoslanci ve Štrasburku jako první v roce 1994 mluvil Václav Havel. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci jeho euroskeptický projev přerušovali potleskem, jiní na něj bučeli a někteří opustili zasedací sál.

Ilustrační foto
Zdroj: Schifres Lucas/ČTK/ABACA

Podle Rupnika byl Zeman dnes zajímavý tím, že se od svých předchůdců lišil. „Má blíže k Václavu Havlovi ve svém proevropském postavení, ale zároveň nemá daleko k Václavu Klausovi ve své kritice evropských přehmatů,“ upřesnil politolog.

Po projevu česká hlava státu uspořádala tiskovou konferenci s předsedou EP Martinem Schulzem. Po společném obědě se Schulzem má prezident v plánu setkání s českými europoslanci. Den v EP uzavře Zeman zahájením výstavy o kanálu Dunaj–Odra–Labe, kterou v areálu parlamentu připravil sociálnědemokratický europoslanec Vojtěch Mynář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i prezident USA Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.
06:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ukrajina zasáhla rafinerii Lukoilu v Nižněnovgorodské oblasti

Ukrajinci zasáhli ruský přístav Primorsk důležitý pro vývoz ropy a rafinerii v Kstově v Nižněnovgorodské oblasti, potvrdil velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. O ukrajinských útocích už dříve informovala ruská strana. Ukrajina zároveň hlásí sestřelení 76 ruských bezpilotních letounů z 93.
10:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Srbsko našlo podle Vučiče batohy s výbušninami u plynovodu vedoucího do Maďarska

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.
před 1 hhodinou

Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
před 1 hhodinou

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 8 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 13 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 18 hhodinami
Načítání...