Nejen Tymošenková či Kličko. Ukrajinu může vést i „čokoládový král“

Kyjev – Od včerejška mohou Ukrajinci navrhovat své kandidáty na prezidenta. Ambici nahradit sesazeného Viktora Janukovyče má však nejen jeho někdejší úhlavní nepřítelkyně Julija Tymošenková či opoziční předáci Kličko, Jaceňuk a Ťahnybok. Do boje o prezidentský úřad by se mohl pustit i vlivný podnikatel a poslanec Petro Porošenko. Novou hlavu státu má Ukrajina volit 25. května.

Říkají mu Čokoládový král. Místo ropy a těžkého strojírenství – jak je v tomto regionu zvykem – totiž pátý nejbohatší Ukrajinec přišel ke svému jmění, které časopis Forbes v březnu 2013 odhadl na 1,6 miliardy dolarů, díky podnikání v oboru cukrovinek.

Právě v souvislosti se svým byznysem vešel Petro Porošenko loni na podzim v širší mezinárodní známost. Když se mu chtěla Moskva pomstít za jeho silně proevropské postoje, stopl ruský hygienik na několik týdnů dovoz jeho výrobku Rošen. Mezi Ruskem a Ukrajinou se kvůli tomu rozhořela tzv. čokoládová válka; podle mnoha analytiků pouhý předstupeň Putinova nátlaku na Viktora Janukovyče, aby s EU nepodepisoval asociační dohodu.

Z barikád do vlády

Spory o dovoz cukrovinek ovšem mohou být jen lehkým předkrmem, pokud Porošenko stane v čele proevropsky orientované vlády, jak spekulují ukrajinská média. Své názory se totiž podnikatel nebál hájit na ulici, na kyjevské náměstí Nezávislosti chodil pravidelně. Byl osobně u několika potyček demonstrantů s těžkooděnci a neodradily ho granáty ani obušky.

Nahrávám video
"Čokoládový král" kandidátem na ukrajinského prezidenta?
Zdroj: ČT24

O svých vizích Porošenko mluvil v pondělí se šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou. „Vrátit Ukrajině demokracii, podepsat asociační dohodu, propustit politické vězně, obnovit spolupráci s Evropskou unií a Spojenými státy,“ vyjmenoval Porošenko prvotní úkoly, které leží před novým vedením země.

Porošenko by ale mohl zamířit ještě výš – třeba rovnou kandidovat na ukrajinského prezidenta. Zatím se však nerozhodl, kandidátku dosud nepodal. Ovšem, že o této kariéře nezařazený poslanec uvažuje, svědčí i událost z minulého víkendu. Tehdy se sám vzdal možnosti stát se předsedou ukrajinského parlamentu, kde by formálně zastupoval sesazeného prezidenta Janukovyče. Ve funkci zastupující hlavy státu by totiž jeho pozice v květnových volbách byla mnohem složitější.

Petro Porošenko a Vitalij Klyčko
Zdroj: Vyshinsky Denis/ČTK/ITAR-TASS

V prezidentské kampani by mu naopak mohl pomoct sledovaný televizní kanál Channel 5, který Porošenko vlastní. Už nyní ho podnikatel využívá k pravidelným vánočním vzkazům. „Věřte v mír. Větře v sebe. Věřte v naši Ukrajinu,“ nabádal své spoluobčany na konci předloňského roku.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Jednotky Berkut skončily ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Kdo jiný než Tymošenková?

Přestože na Majdan Porošenko chodil, do premiéra či prezidenta vzešlého z lidu by měl daleko. Nejen, že ho od většiny Ukrajinců dělí miliardy hřiven na účtech, mrzet ho může i jeho vlastní minulost. Kvůli obvinění z braní úplatků musel Porošenko v roce 2007 opustit funkci tajemníka vlivného prezidentského poradního sboru Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). V té době byl rovněž kritizován za to, že v opakované privatizaci, kterou nařídila tehdejší premiérka Tymošenková, bránil zájmy některých oligarchů.

Opatrní jsou i znalci ukrajinské politiky. Například podle šéfa Ukrajinského institutu pro globální strategii Vadima Karasjova nemá miliardář Porošenko žádnou voličskou základnu. „Hodně lidí je skeptických k návratu Julie Tymošenkové do politiky, ale tady není žádný jiný politik, který by měl víc zkušeností než ona. To musíte chápat. Kdo místo ní?“ ptá se Karasjov.

Petro Porošenko

48letý podnikatel pochází z Oděského regionu. Diplom z ekonomie má z kyjevské státní univerzity, později si dodělal i doktorát z práv. V minulosti šéfoval radě národní banky, ministerstvu obchodu i ukrajinské diplomacii. S manželkou Marinou mají čtyři děti – dvě dívky a dva chlapce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 6 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 7 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...