Nejen Tymošenková či Kličko. Ukrajinu může vést i „čokoládový král“

Kyjev – Od včerejška mohou Ukrajinci navrhovat své kandidáty na prezidenta. Ambici nahradit sesazeného Viktora Janukovyče má však nejen jeho někdejší úhlavní nepřítelkyně Julija Tymošenková či opoziční předáci Kličko, Jaceňuk a Ťahnybok. Do boje o prezidentský úřad by se mohl pustit i vlivný podnikatel a poslanec Petro Porošenko. Novou hlavu státu má Ukrajina volit 25. května.

Říkají mu Čokoládový král. Místo ropy a těžkého strojírenství – jak je v tomto regionu zvykem – totiž pátý nejbohatší Ukrajinec přišel ke svému jmění, které časopis Forbes v březnu 2013 odhadl na 1,6 miliardy dolarů, díky podnikání v oboru cukrovinek.

Právě v souvislosti se svým byznysem vešel Petro Porošenko loni na podzim v širší mezinárodní známost. Když se mu chtěla Moskva pomstít za jeho silně proevropské postoje, stopl ruský hygienik na několik týdnů dovoz jeho výrobku Rošen. Mezi Ruskem a Ukrajinou se kvůli tomu rozhořela tzv. čokoládová válka; podle mnoha analytiků pouhý předstupeň Putinova nátlaku na Viktora Janukovyče, aby s EU nepodepisoval asociační dohodu.

Z barikád do vlády

Spory o dovoz cukrovinek ovšem mohou být jen lehkým předkrmem, pokud Porošenko stane v čele proevropsky orientované vlády, jak spekulují ukrajinská média. Své názory se totiž podnikatel nebál hájit na ulici, na kyjevské náměstí Nezávislosti chodil pravidelně. Byl osobně u několika potyček demonstrantů s těžkooděnci a neodradily ho granáty ani obušky.

Nahrávám video
"Čokoládový král" kandidátem na ukrajinského prezidenta?
Zdroj: ČT24

O svých vizích Porošenko mluvil v pondělí se šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou. „Vrátit Ukrajině demokracii, podepsat asociační dohodu, propustit politické vězně, obnovit spolupráci s Evropskou unií a Spojenými státy,“ vyjmenoval Porošenko prvotní úkoly, které leží před novým vedením země.

Porošenko by ale mohl zamířit ještě výš – třeba rovnou kandidovat na ukrajinského prezidenta. Zatím se však nerozhodl, kandidátku dosud nepodal. Ovšem, že o této kariéře nezařazený poslanec uvažuje, svědčí i událost z minulého víkendu. Tehdy se sám vzdal možnosti stát se předsedou ukrajinského parlamentu, kde by formálně zastupoval sesazeného prezidenta Janukovyče. Ve funkci zastupující hlavy státu by totiž jeho pozice v květnových volbách byla mnohem složitější.

Petro Porošenko a Vitalij Klyčko
Zdroj: Vyshinsky Denis/ČTK/ITAR-TASS

V prezidentské kampani by mu naopak mohl pomoct sledovaný televizní kanál Channel 5, který Porošenko vlastní. Už nyní ho podnikatel využívá k pravidelným vánočním vzkazům. „Věřte v mír. Větře v sebe. Věřte v naši Ukrajinu,“ nabádal své spoluobčany na konci předloňského roku.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Jednotky Berkut skončily ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Kdo jiný než Tymošenková?

Přestože na Majdan Porošenko chodil, do premiéra či prezidenta vzešlého z lidu by měl daleko. Nejen, že ho od většiny Ukrajinců dělí miliardy hřiven na účtech, mrzet ho může i jeho vlastní minulost. Kvůli obvinění z braní úplatků musel Porošenko v roce 2007 opustit funkci tajemníka vlivného prezidentského poradního sboru Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). V té době byl rovněž kritizován za to, že v opakované privatizaci, kterou nařídila tehdejší premiérka Tymošenková, bránil zájmy některých oligarchů.

Opatrní jsou i znalci ukrajinské politiky. Například podle šéfa Ukrajinského institutu pro globální strategii Vadima Karasjova nemá miliardář Porošenko žádnou voličskou základnu. „Hodně lidí je skeptických k návratu Julie Tymošenkové do politiky, ale tady není žádný jiný politik, který by měl víc zkušeností než ona. To musíte chápat. Kdo místo ní?“ ptá se Karasjov.

Petro Porošenko

48letý podnikatel pochází z Oděského regionu. Diplom z ekonomie má z kyjevské státní univerzity, později si dodělal i doktorát z práv. V minulosti šéfoval radě národní banky, ministerstvu obchodu i ukrajinské diplomacii. S manželkou Marinou mají čtyři děti – dvě dívky a dva chlapce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko si připomíná čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 49 mminutami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 6 hhodinami
Načítání...