Experti: Nikdo nechce Ukrajinu dělit, klíčovým testem ale budou volby

• jan

20. 2. 201420. 2. 2014|Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině

Zdroj: ČT24

Kyjev/Praha – Experti na ukrajinské reálie se shodují – v 50milionové zemi byl překročen Rubikon a situaci mohou zachránit jedině předčasné volby. Tíhnutí k rozdělení Ukrajiny je ale zřejmě pasé - nikdo z významných hráčů, tedy Západ, Rusko, ba ani samotná Ukrajina prý nemá na rozdělení země zájem. Jak nejnásilnější novodobá krize Ukrajiny dopadne, přitom bude důležité i pro zhruba 1 000 kilometrů vzdálené Česko. S masivní migrací nespokojených Ukrajinců se totiž mohou „silné emoce“ lehce přesunout i k nám.

Ukrajinista David Svoboda z Ústavu totalitních režimů tím má na mysli hlavně oživení xenofobních nálad, které s ještě výraznějším přesunem ukrajinských občanů do ČR mohou přijít. Podle něho by to do budoucna znamenalo destabilizaci celého středoevropského regionu.

„Mohlo by to jednak zasáhnout do té obchodní, tržní výměny a způsobit určité nacionální reminiscence,“ tvrdí Svoboda. „Může se stát, že eventuální příval ekonomických uprchlíků zkrátka oživí vzpomínky na 90. léta, kdy pojem Ukrajinec představoval člověka spíše deklasovaného a podezřelého,“ dodává.

Jak Ukrajina z vyhrocené situace nakonec vyjde, podle něho není možné vyvodit ani z předchozích zkušeností. Na rozdíl například od devět let starých nepokojů nyní vzbouřenci nemají jasného politického lídra ani cíl, na kterém se všichni bezezbytku shodnou. „Například tzv. oranžová revoluce byla uspořádanější. Reagovala na jednu konkrétní věc, tedy volební nepravosti. Zároveň se upírala k určitým politikům jako k ikonám těch nadějí na věci příští,“ zmiňuje Svoboda s tím, že současní demonstranti už ztrácejí důvěru i k samotným lídrům opozice.

Hlavním úkolem všech je nyní zastavit krveprolití, skutečnou zatěžkávací zkouškou ale podle analytika budou předčasné volby. „Toto povstání se neupíná k nějakému hmatatelnému politickému symbolu. Ti lidé dávají spontánně najevo, že nedůvěřují ani té samotné politicky formulované opozici,“ uvádí Svoboda.

• „Domnívám se, že teprve v momentě nějakého férového politického klání bude opozice čelit největší výzvě. Bude muset ukázat, že je schopná spokojit se třeba i s málem a podpořit někoho, kdo v jejich očích bude nejmenším zlem.“

Vrátit jádro řešení od střel a zápalných lahví zpět k vyjednávacímu stolu – to je hlavní úkol Evropské unie, která už na Ukrajinu vyslala tři vrcholné diplomaty, aby pomohli situaci vyřešit přímo konzultací s Janukovyčem. Ten si vzal na chvíli pauzu, aby celou věc telefonicky probral také s ruským prezidentem Putinem. Ten poté prohlásil, že vyšle na Ukrajinu svého ombudsmana k zprostředkování rozhovorů.

Podle bývalého diplomata Vladimíra Votápka se ale neschyluje k diplomatické přetahované. Jak Unie, tak Rusko podle něj chtějí situaci hlavně navrátit do relativního klidu a zachovat Ukrajinu vcelku. „Rusko stojí před ekonomickou krizí. Tamní situace je velmi špatná, rubl velmi brzy spadne, a pokud by se nějak blíže měly připojit ukrajinské regiony, nevím, jak se s tím ruská ekonomika a státní rozpočet vyrovnaly,“ tvrdí Votápek.

Evropští lídři by podle něj měli využít momentální důvěry ukrajinské společnosti a přispět ke zklidnění vášní. „Myslím, že teď není čas na to, aby se dávaly dohromady nějaké složitější dlouhodobější strategické scénáře. Maximum, čeho lze dosáhnout, je zastavení krveprolití a zde mohou evropští ministři sehrát roli garantů,“ dodává.

Vladimír Votápek, analytik mezinárodních stavů, bývalý diplomat:

„Nikdo dnes nemůže garantovat, zda Ukrajina ještě za rok bude jednotným státem, i když v zájmu Ruska to rozhodně není. Zda bude tento obrovský stát jednotný, nevíme. Doufáme v to, ale nevíme. Všechny strany nicméně teď mohou hlavně přispět k tomu, že se přestane střílet.“

Ukrajinská krize na webu ČT24.cz

Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.

Co se dělo v Kyjevě ve středu - více ZDE.

Eskalace krvavých konfliktů ve čtvrtek - více ZDE.

Zahraniční reakce naleznete ZDE a také ZDE.

Reakce českých politiků čtěte ZDE.

Fotogalerii z nepokojů si pak prohlédněte ZDE.

Podle Michala Kořana z Ústavu mezinárodních vztahů by Evropa měla k řešení krize přistoupit opatrně a nenaléhat příliš na Rusko.„Vím, že je to tradiční argument - jednat hlavně s Ruskem - nicméně v tuto chvíli si myslím, že EU musí být naopak velice opatrná vůči Rusku, protože by to tu situaci spíše vyhrotilo.“

I on ale zastává názor, že úvahy o jakési „geopolitické bitvě“ zřejmě nejsou na místě. „Myslím, že si nikdo nepřeje rozpad Ukrajiny. Je životaschopná, ale bude to vyžadovat nějakou jednotnou vizi toho, co EU může dlouhodobě nabídnout. Bude to předpokládat velikou změnu politiky na straně Ruska, ale umím si představit uspořádání, kdy z toho všichni nějaké zisky,“ dodává Kořan.