Na severovýchodě Tchaj-wanu vykolejil vlak. Při nehodě zahynulo nejméně 18 lidí a dalších 170 utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na vládní úřady. Při neštěstí se převrátilo několik vagonů. Pobřežní železnici mají v oblibě i turisté.
Osmnáct mrtvých a přes 170 zraněných po železničním neštěstí na Tchaj-wanu
Vykolejený vlak na Tchaj-wanu
K neštěstí došlo v neděli odpoledne v okrese I-lan. Místní vláda uvedla, že na místo už dorazili záchranáři. Zasahují zde rovněž hasiči a armáda. Podle tchajwanské agentury zůstává asi třicet lidí nadále uvězněných v osmi vykolejených vagonech.
Vysokorychlostní vlak měl mířit z Tchaj-peje na východ do Tchaj-tungu. Vezl celkem 366 pasažérů. Zatím není jasné, co vykolejení vlaku způsobilo, ale svědci řekli místním médiím, že nejprve slyšeli rány, pak přišly jiskry a kouř. „Vlak byl ve velmi dobrém stavu,“ uvedl zástupce železnice.
Na Tchaj-wanu vykolejil vlak. Nejméně osmnáct lidí zemřelo (zdroj: APTN)
Tchaj-wan má rozsáhlou železniční síť. Každý den využije tohoto způsobu dopravy na půl milionu osob.
- Tchaj-wan (dříve nazývaný Formosa) je ostrov v jihovýchodní Asii o rozloze 36 tisíc kilometrů čtverečních, na kterém žije přes 23,5 milionu obyvatel. S hustotou zalidnění 648 obyvatel na kilometr čtvereční patří k nejhustěji zalidněným územím na světě. Tchaj-wan se oficiálně nazývá Čínská republika a považuje se za pokračovatele státu téhož jména, který vznikl v roce 1912.
- Když v roce 1949 čínský vůdce Mao Ce-tung vyhlásil založení nového státu - Čínské lidové republiky (ČLR) - svržená kuomintangská vláda v čele s generálem Čankajškem nalezla útočiště na Tchaj-wanu.
- Čína i Tchaj-wan se považují za legitimní představitele čínského národa. Tchajwanskou Čínskou republiku nicméně uznává v současnosti jen zhruba dvacet převážně malých států zejména ve střední Americe a Karibiku, zatímco Čínskou lidovou republiku na pevnině většina zemí, včetně světových velmocí. Čína pokládá Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí Tchaj-peji vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost.
- Čankajšek vládl na Tchaj-wanu tvrdou rukou až do své smrti v roce 1975. Postup od totality k demokracii byl na Tchaj-wanu zahájen v červenci 1987 zrušením výjimečného stavu platného od roku 1947 a povolením činnosti politických stran. Výrazných politických reforem se však Tchajwanci dočkali až po roce 1988, kdy po zemřelém prezidentu Ťiang Ťing-kuovi, synovi Čankajška, nastoupil do nejvyššího státního úřadu Li Teng-chuej.
- V průběhu druhé poloviny dvacátého století se Tchaj-wan rychlým rozvojem ekonomiky zařadil mezi „asijské tygry“ (spolu s Hongkongem, Jižní Koreou a Singapurem).
- Tchaj-wan je významným výrobcem součástek pro konečnou montáž a export počítačů a dalších produktů vyspělých technologií na čínské pevnině. V současnosti patří mezi největší ekonomiky v Asii a řadí se mezi prvních 20 největších ekonomik na světě.
- V únoru 2014 se uskutečnilo mezi Čínou a Tchaj-wanem přelomové politické setkání. Čínský vicepremiér Čang Č'-ťün a tchajwanský ministr pro čínskou otázku Wang Jü-čch' byli za posledních 65 let nejvyššími představiteli obou zemí, kteří spolu jednali.
- Peking prosazuje politiku jedné Číny, dlouhodobě se snaží o znovupřipojení ostrova k Číně. Mnozí obyvatelé Tchaj-wanu se podle agentur obávají autokratických zásahů Pekingu a na ostrově má značnou podporu hnutí za nezávislost.
- Čína má navíc s Tchaj-wanem a dalšími zeměmi regionu spory o ostrovy v Jihočínském moři, kterým procházejí významné námořní trasy a v němž se předpokládají rozsáhlá naleziště nerostných surovin.
- Česká republika nemá navázány diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a kontakty s ním rozvíjí na nevládní úrovni.