Etiopie a Eritrea podepsaly mírovou smlouvu. Končí tak jedna z nejdelších válek v Africe

Etiopský premiér Abiy Ahmed a eritrejský prezident Isaias Afwerki podepsali v saúdskoarabské Džiddě mírovou smlouvu. Po dvaceti letech tak formálně končí jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí. Boje ustaly už v roce 2000, podél sporné hranice ale obě země až dosud udržovaly vojenské hlídky. Podrobnosti dohody zatím zveřejněny nebyly. Oba státy se už dříve dohodly na otevření ambasád, obnovení mezistátních letů nebo na společném rozvoji přístavů.

Smlouva byla podepsána za přítomnosti generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a saúdského krále Salmána a korunního prince Muhammada bin Salmána, kterým představitelé obou zemí poděkovali za podporu mírových dohod.

Eritrea byla dříve součástí Etiopie, v roce 1991 ale získala po třiceti letech bojů samostatnost. Mezi lety 1998 až 2000 probíhala mezi státy další krvavá válka, která připravila o život podle odhadů na 80 tisíc lidí. Boje sice v roce 2000 ustaly, ale obě strany udržovaly podél sporné hranice vojáky a srážky pak dál pokračovaly.

Poválečná komise totiž rozhodla, že město Badme a několik dalších území připadne Eritreji, což Etiopie odmítla přijmout a ze sporného území nestáhla své vojáky. Eritrea proto Etiopii obvinila z okupace. Obnovení diplomatických styků teď Eritrea, kde dlouhodobě panuje diktatura, podmínila etiopským souhlasem s poválečnou hranicí.

Změnu přinesl nový etiopský premiér

Posun ve vzájemných vztazích nastal poté, co se úřadu v dubnu ujal etiopský premiér Abiy Ahmed, který okamžitě začal prosazovat reformy, včetně rychlého uzavření mírové smlouvy s Eritrejí. Letos v červnu Ahmed překvapivě oznámil, že přijímá mírovou smlouvu z roku 2000.

Počátkem července pak oba státy podepsaly deklaraci o míru a přátelství. Etiopský premiér a eritrejský prezident se dohodli na navázání diplomatických vztahů i na obnovení mezistátních letů, znovuotevření ambasád a na společném rozvoji přístavů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 1 hhodinou

Řecko mluví o „invazi“ a chystá nejtvrdší migrační pravidla v Evropě

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.
před 2 hhodinami

Státy musí zdůvodnit, proč označují některé země za bezpečné, uvedl unijní soud

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Kontrakt století“. Polsko s Koreou stvrdily dodávku tanků za miliardy dolarů

Polsko a Jižní Korea podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Oznámila to polská média, která dohodu označují za „tankový kontrakt století“.
před 3 hhodinami

Počet obětí čtvrtečních ruských úderů na Kyjev stoupl na 31

Čtvrteční ruský útok na Kyjev si vyžádal 31 obětí, včetně pěti dětí, a 159 raněných, včetně šestnácti dětí, uvedl v pátek dopoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti s odvoláním na údaje od ministra vnitra Ihora Klymenka. Veškeré záchranné a pátrací práce na místě byly podle hlavy státu dokončeny. Nemladšímu ze zabitých dětí byly dva roky.
07:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Další přípravy na válku s NATO, říkají experti o ruském zbrojení či odvodech

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.
před 4 hhodinami

Železniční trať na západě Německa napadli žháři. Podruhé ve dvou dnech

Na důležitou železniční trať na západě Německa někdo spáchal dva žhářské útoky. S odvoláním na policii o tom v pátek informovala agentura DPA. Provoz na kolejích mezi Düsseldorfem a Duisburgem je ochromen už od čtvrtka, kdy drážní zaměstnanci zjistili první požár. V pátek narazili zhruba o dva kilometry dál na další poškozené místo. Policie činy vyšetřuje jako sabotáž. Přihlásila se k nim levicová skupina Kommando Angry Birds, pravost písemného doznání policie zatím prověřuje.
před 6 hhodinami

Zelenskyj otočil i díky „kartonové revoluci“. Mladí nám pozvedli morálku, říká voják

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsal zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Podle webu Politico jej k tomu přiměly i série masivních demonstrací v čele s mladou generací, které podle kreativních transparentů server nazývá „kartonovou revolucí“. Protestující mládež zvládla dle webu zvýšit i morálku vojákům na bojišti.
před 7 hhodinami
Načítání...