Ostatky desítek Američanů padlých v korejské válce už jsou v USA. Trump děkuje Kimovi za „milou akci“

Nahrávám video
Repatriace amerických vojáků padlých v korejské válce
Zdroj: ČT24

Ostatky více než padesáti padlých vojáků, které minulý týden od severokorejských úřadů převzali američtí vojenští činitelé, byly ve středu přepraveny na Havaj. Na místě je při pietní akci oficiálně převzal americký viceprezident Mike Pence. Brzy budou ostatky podrobeny analýze DNA a následné identifikaci.

Americký vojenský letoun ostatky přepravil minulý pátek ze severokorejského Wonsanu do Jižní Koreje, odkud byly ve středu po 65 letech od příměří přepraveny na americkou půdu. Na předání ostatků Spojeným státům se dohodli na červnovém summitu v Singapuru prezident USA Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Trump Kimovi na Twitteru poděkoval, že dodržel slovo a začal posílat „ostatky našich skvělých a milovaných pohřešovaných padlých domů“. Uvedl rovněž, že není vůbec překvapen, že severokorejský vůdce „tuto milou akci“ podniknul. Ve tweetu Kimovi rovněž poděkoval „za milý dopis“ a vyjádřil naději, že se s ním brzy setká.

Ostatky každého vojáka vyneslo na Havaji z letadla do hangáru několik příslušníků americké armády. Někteří hosté si při pohledu na průvod utírali slzy. Pence stál v tichosti s rukou na srdci a následně pronesl řeč.

Někteří označují korejskou válku za zapomenutý konflikt. Dnes ale dokazujeme, že tito hrdinové nebyli nikdy zapomenuti… Dnes se naši chlapci vrací domů.
Mike Pence
americký viceprezident

Na vojenské základně Pearl Harbour/Hickam budou ostatky analyzovat armádní specialisté a podle DNA provedou jejich identifikaci. Proces může podle agentury AP trvat měsíce, v některých případech i roky.

Důležitou součástí identifikace bude zjišťování národnosti, protože po boku amerických vojáků v Koreji bojovali příslušníci armád dalších šestnácti států. Ministr obrany USA Jim Mattis nedávno upozornil, že některé ostatky mohou patřit vojákům jiných zemí, které rovněž řadu svých občanů pohřešují. Jde mimo jiné o Austrálii, Belgii, Francii nebo Filipíny.

V korejské válce v letech 1950 až 53 padlo 36 tisíc Američanů a 7700 dalších je pohřešováno. Americké úřady se domnívají, že ostatky 5300 vojáků USA se stále nacházejí na severokorejském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...