Francovo rodiště odmítlo diktátorovy ostatky. Co s nimi bude, nás nezajímá, vzkazují radní

Radní španělského města Ferrol schválili tento týden dokument, který zakazuje uložit v jejich městě ostatky Francisca Franca. Španělský diktátor, který zemřel v roce 1975, je zatím pohřben v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Nová španělská vláda už ale slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. V Údolí padlých jsou totiž pohřbeny oběti z obou táborů občanské války, kterou Franco v roce 1936 pučem rozpoutal.

„Ferrol je už dostatečně stigmatizován tím, že je Francovým rodným městem, a proto jsme tento návrh předložili. Nevíme sice, co rodina s ostatky plánuje, ale ani nás to nezajímá,“ zdůvodnil podání návrhu radní Iván Rivas. Návrh kromě jeho strany Galicijský nacionalistický blok (BNG) podpořily i další levicové strany na radnici, pravicové strany, včetně lidovců, se zdržely hlasování.

Francova rodina má na městském hřbitově ve Ferrolu hrobku, kterou jí v roce 1967, za Francovy vlády, darovala tamní radnice. Tehdejší starosta v příslušném dokumentu mimo jiné uvedl, že je to „dar pro nejslavnějšího syna města“.

Současný starosta Jorge Suárez se ale domnívá, že dokument lze zrušit a hrobku vyvlastnit. Pohřbeni jsou v ní čtyři členové Francovy rodiny, jejichž ostatky by pak byly předány žijícím potomkům. Pokud by je odmítli, skončily by ostatky podle Suáreze v hromadném hrobě.

Franco leží vedle obětí občanské války

Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975, je pohřben v Údolí padlých spolu s více než třiceti tisíci oběťmi španělské občanské války (1936–1939). Tu sám rozpoutal pučem proti republikánské vládě. Válka si vyžádala životy více než půl milionu lidí. Obětí Francovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco ještě dva měsíce před svou smrtí.

Přesto Franca mnozí dodnes obdivují, mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Jeho vášniví příznivci nedávno také v Údolí padlých demonstrovali proti odstranění jeho ostatků z tamní hrobky, na demonstraci zdvihali ruce ve fašistickém pozdravu a mávali frankistickými vlajkami.

Nová španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze už krátce po svém nástupu do úřadu letos v červnu slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. Údolí padlých má být podle Sáncheze památníkem boje proti fašismu.

Už loni v květnu parlament vyzval tehdejší vládu, aby Francovy ostatky s ohledem na úctu k obětem jeho diktatury odstranila. Předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye ale této nezávazné výzvě nevyhověla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...