Radovan Krejčíř si stěžuje na podmínky svého věznění v Jihoafrické republice. Tvrdí, že se jej místní úřady snaží zabít a s žádostí o pomoc se obrátil na českou ambasádu v Pretorii. České ministerstvo zahraničí se Krejčíře zastalo a poslalo stížnost jihoafrické vězeňské správě. Na reakci však stále čeká.
Krejčíř je v Jihoafrické republice vězněn od roku 2013. V roce 2016 byl odsouzen k 35 letům vězení za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami. V zemi je ale spojován i s dalšími zločiny včetně vražd a několikanásobného pokusu o útěk z vězení.
Od odsouzení střídavě pobývá v nejpřísněji střežených věznicích a tvrdí, že jej jihoafrické úřady chtějí nastavenými podmínkami přímo zabít nebo alespoň donutit k sebevraždě.
Malá cela, studené jídlo
Stěžuje si například na svou celu o ploše 3,9 metru čtverečních, což neodpovídá mezinárodně uznávanému minimu 5,5 metru čtverečních. „Drží mne ve zvířecích podmínkách, žádná lidská bytost si nezaslouží být zavřena v kleci,“ citovala média z jeho prohlášení.
„Má opravdu malou celu, která neodpovídá standardům OSN,“ reagovala mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová. Dodala, že se česká diplomacie obrátila se stížností na jihoafrickou vězeňskou správu, reakce ale dosud nepřišla.
„Přestože jsem Východoevropan, jsem nucen jíst jídlo, které je vždy studené a většinou určené pro lidi zvyklé na africkou stravu… Nemám náležitou zdravotní péči pro své četné zdravotní problémy, mezi nimiž jsou potíže dýchacího a pohlavního ústrojí a také nález na kůži, který nebyl diagnostikován,“ citovaly také jihoafrické servery z Krejčířových stížností.
V Česku byl Krejčíř odsouzen k 15 letům
Z Česka uprchl Radovan Krejčíř v roce 2005. O dva roky později začala česká strana usilovat o jeho vydání, Krejčíř se ale snažil extradiční proces zpomalit žádostí o politický azyl v JAR. Před dvěma lety tuto žádost stáhl a vydávací řízení tak mohlo pokračovat. Letos jihoafrický soud rozhodl, že Krejčíř může být Česku předán, konečné slovo o vydání bude mít jihoafrický ministr spravedlnosti Michael Masutha.
V Česku byl Krejčíř pravomocně odsouzen k 15 letům vězení za snahu o vytunelování státního podniku Čepro a přípravu vraždy celníka.
Krejčíř, který se narodil 4. listopadu 1968 v Českém Těšíně, vystudoval Fakultu ekonomickou Vysoké školy báňské v Ostravě. Po škole podnikal v řadě společností, mimo jiné zasedal v orgánech společností Staviva, Corado Holding nebo Corimex. V současnosti je podle internetového obchodního rejstříku společníkem ve firmách TT Real Service, K plus G Invest a DKR Invest Praha.
Na přelomu tisíciletí začal být v České republice Krejčíř stíhán kvůli hospodářské trestné činnosti, v červnu 2005 ovšem zmizel do zahraničí. Podařilo se mu tehdy utéct policistům při domovní prohlídce v jeho vile v Černošicích a zamířil na Seychelské ostrovy, kde si již dříve zařídil občanství a kam za ním odjeli i manželka Kateřina se synem Denisem. V dubnu 2007 přicestoval Krejčíř pod falešnou identitou do JAR. Byl ihned zatčen a následně propuštěn na kauci.
V Jihoafrické republice začal být spojován se závažnými zločiny, od listopadu 2013 je za mřížemi. V květnu 2014 stanul před soudem a v únoru 2016 si vyslechl trest 35 let vězení za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami. Případ se týká únosu a mučení Bhekiho Lukheleho, bratra drogového dealera, který údajně zmizel i s 25 kilogramy pervitinu. Krejčíř účast na zločinech odmítá, jeho snaha o odvolání ale byla neúspěšná. V JAR je spojován s řadou dalších zločinů včetně vražd.
Česká republika, která se domáhá Krejčířova vydání od roku 2007, po Krejčířově odsouzení v Jihoafrické republice oznámila, že chce dál usilovat o vydání.
Krejčíř stojí Jihoafrickou republiku v přepočtu miliony korun kvůli nezbytným bezpečnostním opatřením - podle tamních médií se několikrát pokusil o útěk z věznice. Pokud by byl skutečně vydán do Česka, mohl by si přitom požádat o nové projednání svých českých kauz, protože byl souzen a odsouzen jako uprchlý.
V Česku je poslední ze souzených kauz pokus o vytunelování státního podniku Čepro a příprava vraždy celníka, za což dostal Krejčíř souhrnný patnáctiletý trest. Už před tím totiž padly pravomocné verdikty, například za podvody s akciemi Tepláren Otrokovice, vytunelování firmy Technology Leasing a daňový únik firmy M5. Původně mu za ně soudy uložily 10,5 roku vězení, později je zahrnuly do trestu kolem kauzy Čepro. Loni v červenci český soud zastavil pro neúčelnost další stíhání za únos podnikatele Jakuba Konečného, který podle obžaloby zorganizoval v roce 2002.
