Putinova amnestie možná osvobodí Pussy Riot i aktivisty Greenpeace

Moskva – Vězněné punkerky skupiny Pussy Riot by se mohly dostat na svobodu. Podle listu Izvestija to vyplývá z návrhu amnestie, kterou předložil ruský prezident Vladimir Putin Státní dumě. Plošná milost by se mohla týkat i stíhaných aktivistů Greenpeace, naopak Putinových soupeřů Michaila Chodorkovského či Alexeje Navalného se zřejmě nedotkne. Prezidentův mluvčí ovšem všechny spekulace označil za předčasné. Poslanci by měli návrh amnestie schválit do konce roku. Její realizace ale pak může trvat dalších šest měsíců.

Návrh amnestie k 20. výročí ruské ústavy už mají v rukou poslanci. Stanice Echo Moskvy odhadla, že místo zprvu předpokládaných 100 tisíc vězňů se amnestie dotkne jen asi 20 tisíc lidí. Většinou se ale bude jednat o lidi odsouzené k podmíněným trestům či obviněné, kteří ještě nebyli odsouzeni. Na svobodu se proto podívají jen asi dva tisíce vězňů, míní místopředseda dumy Vladimir Vasiljev. Podle premiéra Dmitrije Medvěděva je v Rusku zavřeno celkem asi 700 tisíc vězňů.

Amnestie pro Pussy Riot? Trest jim končí už v březnu

Pětice ruských punkerek ze skupiny Pussy Riot loni v únoru na happeningu v moskevském chrámu Krista Spasitele šokovala věřící divokým představením, v němž pranýřovala těsné styky kremelských politiků s pravoslavnou vrchností. Tři z dívek policie dopadla.

Zatímco Jekatěrina Samucevičová byla po odvolání na podmínku propuštěna, Tolokonnikovovou a další členku Pussy Riot Mariju Aljochinovou soudci poslali na dva roky za mříže. Trest jim skončí příští rok v březnu, žádosti o předčasné propuštění i o zmírnění trestu jim soudy zamítly.

Naděžda Tolokonnikovová
Zdroj: ČTK/AP/Uncredited

Šanci prý mají i aktivisté Greenpeace

Třicetičlennou posádku lodi Greenpeace zadrželo ruské ozbrojené komando 19. září kvůli protestu u ruské ropné plošiny Prirazlomnaja v Barentsově moři. Úřady pak ekology vzaly do dvouměsíční vazby. Aktivisty obviňují z výtržnictví, za což jim hrozí několikaleté tresty. Ruské úřady už je pustily z vazby, zatím ale není jasné, kdy budou moci opustit Rusko.

Aktivista Greenpeace
Zdroj: ČTK/AP/Denis Sinyakov

Podmínka: mimo jiné trest kratší než pět let

Kreml oznámil, že se má amnestie týkat především sociálně nejohroženějších kategorií odsouzenců a lidí se zásluhami o vlast. Například jde o nezletilé pachatele, ženy těhotné či s nezletilými potomky, penzisty, invalidy, bývalé účastníky bojů či o záchranáře z jaderné havárie v Černobylu. Podmínkou je také trest do pěti let odnětí svobody s předchozím čistým rejstříkem.

Všeobecně se předpokládá, že mezi amnestovanými nebude někdejší nejbohatší Rus Michail Chodorkovskij, který už deset let pyká za údajnou zpronevěru či za politické ambice. Nebude mezi nimi asi ani Putinův hlavní soupeř na politické scéně, opoziční bloger Alexej Navalnyj, který letos dostal podmíněný trest za údajný podvod.

Letos by šlo o druhou amnestii; první byla zaměřena na podnikatele odsouzené za hospodářské delikty. „Ekonomická amnestie“ se dosud uplatnila vůči 1 431 lidem, i když se zprvu počítalo s tisíci osvobozenými podnikateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...