Extremista Breivik, který zavraždil 77 lidí, si na „nehumánní podmínky" ve vězení stěžoval marně

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika na podmínky ve vězení. Breivik, který v roce 2011 v Norsku zavraždil 77 lidí, považuje podmínky, ve kterých se nachází, za „nehumánní“ a nelíbí se mu především izolace, kterou považuje za porušení lidských práv.

Anders Breivik před soudem
Zdroj: Reuters Autor: Lise Aaserud

Soud ve Štrasburku neobjevil při přezkoumání případu žádné porušení Evropské úmluvy o lidských právech a stížnost odmítl jako nepřípustnou a neopodstatněnou. 

Breivikův vězeňský režim podle stížnosti porušuje články 3 a 8 Evropské úmluvy o lidských právech. První z nich zakazuje jakékoli „ponižující“ nebo „nelidské“ zacházení, druhý zaručuje právo na respektování soukromí a korespondence.

Osmatřicetiletý Breivik se stížnostmi na podmínky vězení už dříve neuspěl ve své zemi. Nakonec se v červnu 2017 jeho námitkami odmítl zabývat i norský nejvyšší soud. S pomocí právníka se pak nejznámější norský vězeň obrátil na štrasburský soud.

Norský stát poukazuje na to, že s Breivikem je zacházeno jako s „VIP vězněm“, který má k dispozici tři dobře vybavené cely a má široké možnosti komunikace se svým právníkem, s návštěvami a s personálem vězení ve městě Skien na jihu Norska.

V celách má Breivik mimo jiné televizi s DVD přehrávačem, herní konzoli Xbox, elektrický psací stroj, běhací pás a další stroje na posilování a počítač bez připojení k internetu. Kromě toho má přístup k dennímu tisku a knihám.

V roce 2011 odpálil ve vládní čtvrti v Oslu bombu, která zabila osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utoya. Soud mu za to udělil 21 let vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, může být ale prodlužován až na doživotí.

Breivik si nechal úředně změnit jméno na Fjotolf Hansen.