Uprchlíci se nebudou mít kam vrátit. Sýrie vyvlastní jejich majetek, varují aktivisté

Syrská vláda přijímá zákony, které jí umožňují zabrat soukromý majetek, vysídlit občany a odradit uprchlíky od návratu do původních domovů, upozorňuje lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Zákon přijatý v dubnu umožňuje úřadům konfiskaci majetku bez náhrady a možnosti odvolání. Podle Damašku legislativa nikoho o majetek neokrádá – naopak prý umožní naplánovat obnovu zničených oblastí.

Za sedmileté občanské války byla podle HRW v Sýrii zničena třetina obydlí. Světová banka vyčíslila materiální škody v Sýrii na 300 miliard dolarů (6,7 bilionu korun).

Měsíční lhůta nestačí, lidé jsou za hranicemi a dokumenty chybí

Syrská vláda dala místním správám pravomoc vytvořit veřejno-soukromá společenství, která budou vlastnit poškozené oblasti a postarají se o jejich obnovu. Podle dubnového zákona dostali majitelé jen 30 dní na to, aby v zónách určených k přestavbě dokázali vlastnictví nemovitosti, pokud chtějí vstoupit do projektů obnovy. Jinak bude nemovitost převedena na místní správu.

HRW upozornila, že třicetidenní podmínku mnoho lidí nedokáže splnit, ať už proto, že se jako uprchlíci nedokážou v tak krátké době vrátit, nebo proto, že nemají náležité dokumenty. Před válkou byla zaregistrována jen polovina syrského nemovitého majetku, mnoho katastrálních úřadů bylo navíc za bojů zničeno.

HRW tvrdí, že dva kontroverzní majetkové zákony syrská vláda prosadila i v roce 2012. Skupina upozorňuje, že vláda je využívá k demolici domů oponentů režimu.

Mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová označila konfiskaci majetku uprchlíků za cynický plán. Libanonský ministr zahraničí Džibrán Básil konstatoval, že uprchlíci, kteří přijdou o majetek, nebudou mít důvod se vrátit. Vyzval proto syrskou vládu, aby zákon změnila.

V Libanonu žije téměř milion Syřanů a v poměru na počet vlastních obyvatel je v rámci států sousedících se Sýrií Libanon zemí nejzatíženější uprchlickou krizí.

Občanská válka v Sýrii má na kontě životy více než 350 tisíc lidí a z domovů kvůli ní uprchlo přes 11 milionů občanů. Z nich pět milionů je mimo Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 22 mminutami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 53 mminutami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 59 mminutami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 1 hhodinou

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 2 hhodinami

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled