Severoněmeckou obcí Viersen-Boisheim a okolím se ve středu prohnalo pro oblast střední Evropy nezvykle silné tornádo. Podle televizní stanice RTL poškodil živel řadu domů, které jsou v současné době neobyvatelné. Zranění utrpěly nejméně dvě osoby.
VIDEO: Německou obcí se prohnalo tornádo, za sebou nechalo zraněné a domy bez střech
Německou obec zpustošilo tornádo (zdroj: ČT24)
Podle úřadů udeřilo tornádo ve středu kolem šesté hodiny večerní na obce Viersen-Boisheim, Nettetal-Schaag a Schwalmtal-Dilkrath poblíž německé hranice s Nizozemskem.
Edith Schaulová byla zrovna na zahradě, když přišla bouře. Nejprve zpozorovala mračna, pak blesky a větrný vír. Obyvatelka Boisheimu se rychle běžela ukrýt do domu. Živel podle ní řádil jen asi pět minut a bylo po všem.
Z fotografií je ale zřejmé, že následky jsou devastující. Řadě domů nyní chybí střecha.
Na místní silnici padaly stromy, které poničily auta. Zraněn byl motorkář a hasič, jehož zasáhl blesk. Silnice do Boisheimu byly uzavřeny, stejně jako železniční trať na Mönchengladach-Venlo.
Největší tornádo za celou dekádu
Podle meteorologa ČT Michala Žáka mělo tornádo sílu mezi 1. a 2. z šesti stupňů na Fujitově stupnici (0–5). „Nebylo nejsilnější, které se kdy v Německu podařilo zachytit, ale z hlediska velikosti možná vůbec největší za poslední dekádu,“ upozornil Žák s tím, že živel navíc zviditelnil zvířený prach. „Rychlost větru dosahovala kolem 50 m/s a předcházela mu supercela,“ doplnil meteorolog.
V Nizozemsku jsou tornáda jednou, dvakrát do roka. V Německu řádí tento přírodní živel častěji – letos už šlo o šestý případ.
Pokud jde o Česko, objevují se dvě až tři tornáda ročně, většinou slabší, podotkl Žák. Tornádo o síle F3 zasáhlo naposledy v červnu 2004 obec Litovel, F2 bylo zaznamenáno u Krnova v roce 2013, F2 až F3 na Chrudimsku v roce 2008, připomněl Žák. „Hlášených případů tornád je v ČR stále víc, a to hlavně proto, že se o tom začalo víc mluvit, jsou lepší možnosti dokumentace,“ uvedl meteorolog.
Tornáda přicházejí nečekaně
Tornáda se špatně předpovídají a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Přicházejí totiž většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.
Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi ale nedávno představili nový nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model dokáže dát lidem až dvacet minut času navíc, aby se na příchod živlu připravili.
- Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun.
- Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus.
- Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 30 do 100 m/s, může to být i více. Průměr tornáda nabývá širokého rozmezí hodnot, od jednotek po stovek metrů.