Německý parlament znovu zvolil kancléřkou křesťanskou demokratku Angelu Merkelovou. Třiašedesátiletá politička, která v poledne složila přísahu, do čela vlády usedla už počtvrté. Stejně jako v předchozích čtyřech letech opět vede velkou koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Bundeskanzlerin počtvrté. Merkelová se opět ujala vlády nad Německem
Merkelová v tajné volbě obdržela 364 ze 688 platných hlasů, a poměrně těsně tak překonala potřebnou většinu 355 hlasů. Strany velké koalice mají ve Spolkovém sněmu 399 křesel, což znamená, že šéfka křesťanských demokratů nezískala podporu všech z nich.
„Proti bylo více hlasů, než jsem čekala,“ připustila šéfka poslanců SPD Andrea Nahlesová. Právě někteří členové její strany zřejmě Merkelovou nepodpořili.
Proti Merkelové hlasoval například politik protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) a český emigrant Petr Bystroň. Svůj hlasovací lístek zveřejnil na Twitteru s textem „Ne moje kancléřka“. Tím však porušil tajnost volby a dostal tak pokutu 1000 eur (25 400 korun).
Po ohlášení výsledků se přesto dočkala potlesku a gratulací koaličních i opozičních poslanců. „Ano pane předsedo, volbu přijímám,“ prohlásila na dotaz předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, jak je v Německu zvykem. Po poledni pak do jeho rukou složila přísahu, když ji předtím v sídle hlavy státu do funkce jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier.
Angela Merkelová přijímá květiny krátce po svém zvolení kancléřkou
S ním se Merkelová, jejíž volbě přihlížela i její devětaosmdesátiletá matka, setkala ještě odpoledne, kdy Steinmeier do úřadu jmenoval 15 ministrů. Ti pak po 13:30 ve Spolkovém sněmu složili přísahu, čímž skončilo téměř půlroční hledání vlády.
Merkelová se vyrovnala velikánům německé poválečné politiky Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi, kteří také po vyhraných volbách čtyřikrát usedli do čela vlády. Již v podvečer by měla poprvé zasednout staronová vláda velké koalice.
GALERIE
Merkelová
Merkelové ke zvolení gratuloval Putin i Tusk
Merkelové ke znovuzvolení německou kancléřkou gratuloval ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Evropské rady Donald Tusk nebo polský premiér Mateusz Morawiecki. Putin věří v dobrou spolupráci s Merkelovou, které stejně jako celé německé vládě popřál zdraví, prosperitu a úspěch. Kreml také zdůraznil, že Moskva a Berlín musí konstruktivně spolupracovat při řešení aktuálních mezinárodních otázek.
Tusk ve svém blahopřání ocenil „jasně proevropský postoj nové německé vlády“. Těší se na pokračování dobré spolupráce a setkání s Merkelovou v Bruselu příští týden. Ještě předtím staronová šéfka německého kabinetu zavítá do Paříže, kde by se v pátek měla setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který německé kancléřce ve středu také gratuloval. „Jednejme společně, rychleji a intenzivněji, abychom Evropu posunuli dopředu,“ vyzval na Twitteru.
V posílení partnerství v bilaterálních a evropských otázkách věří polský premiér Mateusz Morawiecki, který Merkelové gratuloval na Twitteru. Blahopřání přidal i ukrajinský prezident Petro Porošenko, jenž kancléřku označil za přítelkyni Ukrajiny. Přeje jí úspěch na cestě k dalšímu posílení německé role na mezinárodní scéně. Merkelovou považuje za výjimečnou političku současnosti.
Vláda vznikala rekordně dlouho
Řádné parlamentní volby se v Německu konaly loni 24. září. Sociální demokracie, která dosud s konzervativní unií vládla, oznámila kvůli rekordně nízkému volebnímu zisku odchod do opozice. CDU/CSU získala 33 procent hlasů, SPD 20,5 procenta. Obě strany si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily.
Pokračování velké koalice si sociální demokraté nepřáli z obavy, že by vedla k jejich dalšímu oslabování, a naopak posilování okrajových stran jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta ve volbách skončila na třetím místě se ziskem 12,6 procent hlasů, a stala se tak první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu.
Nakonec však došlo k obratu. „Vědomí si rizika, že kdyby velká koalice nebyla ustanovena a SPD z jednání o ní odešla, voliči by právě ji potrestali, že se nezachovala státotvorně,“ uvedl ve středeční Devadesátce České televize Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
A podle něj by si naopak vládní strany mohly polepšit. „Úspěšnost AfD je spojená s tím, jestliže se podaří uprchlickou krizi dostat pod kontrolu. Pokud posílí pocit občanů, že stát má kontrolu nad vývojem věcí a řeší integraci nebo odsun uprchlíků, kteří nemají právo na azyl, pokud toto nová vláda prokáže, mají šanci stabilizovat i posílit svoji pozici,“ řekl Handl.
90’ ČT24: Merkelová se opět ujala vlády nad Německem (zdroj: ČT24)
Krach jamajské koalice Merkelovou oslabil
Německá kancléřka následně začala jednat se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Sondovací rozhovory o vzniku takzvané jamajské koalice ale v listopadu ztroskotaly. Nespokojená FDP tehdy rozhovory o vládě ukončila a Merkelová, která v čele Německa stojí už dvanáct let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry.
Podle prosincového průzkumu institutu YouGov obliba německé kancléřky od jejího vítězství v zářijových volbách značně poklesla. Takřka každý druhý Němec si podle sondáže přál, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, který jí nyní vyprší v roce 2021.
Po selhání rozhovorů sociální demokraté otočili
SPD po debaklu „jamajky“ a apelech spolkového prezidenta Franka Waltera Steinmeiera následně začala svůj nesmlouvavý postoj k pokračování velké koalice postupně měnit.
Zatímco ještě 20. listopadu tehdejší šéf SPD prohlásil, že sociální demokraté nejsou k dispozici pro vstup do velké koalice a občané by znovu měli zhodnotit situaci, o pár dní později uvedl, že jeho strana cítí zodpovědnost za zemi i Evropu v momentálně těžké situaci, a proto přijme nabídku k rozhovorům o vzniku vládní koalice. Pro její pokračování se ve vnitrostranickém referendu vyslovila dvoutřetinová většina.