Rusové se dozvídají o Chartě 77. Osudy signatářů jim přibližuje výstava

V Moskvě začala výstava věnovaná Chartě 77, která chce návštěvníkům přiblížit vznik, činnost i přední signatáře. V době vzniku totiž vědělo o této iniciativě jen pár ruských disidentů, protože existenci dokumentu sovětský režim tajil. Současná výstava je jednou z akcí věnovaných 100. výročí vzniku Československa.

Video Události
video

Výstava o Chartě 77 v sídle ruského Memorialu

V době Sovětského svazu se ruská veřejnost o činnosti českých a slovenských disidentů dozvědět nesměla, o signatářích Charty věděla jen úzká skupina disidentů. Někteří z nich protestovali na Rudém náměstí hned po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (viz box). 

Brzy po zveřejnění Charty 77 ale zazněla podpora i ze Sovětského svazu. Členové moskevského Helsinského výboru a jejich příznivci podepsali dopis, v němž vyjádřili českým disidentům podporu. „Je tam několik desítek jmen, nejen členů moskevského Helsinského výboru,“ dodal Alexej Makarov z hnutí Memorial. 

Podepsali se fyzik Andrej Sacharov, pozdější izraelský politik Natan Šaranský, matematička Taťjana Velikanová, bývalý armádní velitel Pjotr Grigorjenko a další. Existenci dokumentu sovětský režim tajil a ani dnes o něm běžní Rusové nevědí.

Teď se o Chartě 77 i o dění v komunistickém Československu mohou Rusové dozvědet  v sídle organizace Memorial, která sleduje dodržování lidských práv v Rusku. Výstava bude v moskevském sídle Memorialu až do konce března, pak zamíří do Jekatěrinburgu a Nižného Novgorodu.

Výstava přibližuje osudy signatářů nejen na fotografiích, ale i v komiksu. „Může jim přinést nadčasové sdělení, že pokud se lidé nebudou o svá práva brát sami, tak je nebudou mít,“ myslí si spoluautor výstavy Petr Pospíchal.