Válka v Koreji skončila před více než půl stoletím, poloostrov její stín tíží dál

Pchanmundžon/Praha – Dvacáté století přineslo řadu krvavých konfliktů, k těm bezesporu nejdramatičtějším patřila válka na Korejském poloostrově v letech 1950–1953. Nejen, že neměla jasného vítěze a zahynuly při ní tři miliony lidí, ale její následky jsou stále patrné a pro mnoho Korejců neustále živé. Dohoda o příměří, podepsána 27. července 1953, sice konflikt ukončila, ale napětí na Korejském poloostrově by se čas od času dalo krájet. Mírová smlouva totiž dosud podepsána nebyla.

Kořeny konfliktu můžeme najít již na konci druhé světové války. Tehdy byl poloostrov rozdělen na dvě části 38. rovnoběžkou, přičemž sever se ocitl pod vlivem SSSR a na jihu měly hlavní slovo Spojené státy. V roce 1948 vznikla na severu Korejská lidově demokratická republika a na jihu Korejská republika. Vlády obou zemí se přitom prohlašovaly za jediné legitimní představitele celé Koreje a pokusy o vyřešení situace diplomatickou cestou selhávaly.

Sovětsko-amerického soupeření využil severokorejský vůdce Kim Ir-sen

Severokorejský vůdce Kim Ir-sen se snažil pro svůj plán sjednocení poloostrova získat jak nejvyššího ruského představitele Josifa Stalina, tak i jeho čínského protějška Mao Ce-tunga. Až na jaře 1950 se mu podařilo Stalina přesvědčit, že v případě náhlého útoku Jižní Korea podlehne a armáda se brzy zhroutí. 25. června 1950 tak zahájily severokorejské jednotky vpád do Jižní Koreje.

Americký prezident Harry Truman, aniž požádal Kongres USA o souhlas s vyhlášením války, okamžitě nařídil, aby americká vojska pomohla Jižní Koreji jako součást tzv. policejních sil OSN. Dva dny po útoku tak Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnila SSSR, označila KLDR za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení.

V čele tak stála narychlo organizovaná severoamerická vojska, která byla ale komunistickou armádou zatlačena zpět. V srpnu 1950 ovládala severokorejská vojska asi 90 procent území Jižní Koreje, kde byly okamžitě zaváděny komunistické pořádky, od zákazu činnosti nekomunistických stran a organizací po zestátňování průmyslu a pozemkovou reformu.

Válka skončila tam, kde začala - na 38. rovnoběžce

Mezníkem války pak bylo rozhodnutí o vyslání sil OSN do protiútoku. Pod zkušeným velitelem Douglasem MacArthurem se jednotky snažily dostat k čínským hranicím ve víře, že Mao Ce-tung se do konfliktu nezapojí. O to překvapivější byl útok více než 1,3 milionu čínských „dobrovolníků“ na konci října 1950 na pozice jednotek OSN. Ty se musely stáhnout zpět na 38. rovnoběžku, kde konflikt původně začal.

KLDR a Čína nasadily do války dva a půl milionu vojáků, pod vlajkou OSN bojoval téměř milion mužů. KLDR ani Čína neuveřejnily své ztráty ve válce; statistiky OSN odhadují, že v bojích zahynulo 200 tisíc čínských a 300 tisíc severokorejských vojáků. Jižní Korea ztratila podle odhadu 225 tisíc vojáků, USA přišly o 54 246 mužů, 8 177 Američanů je dodnes oficiálně nezvěstných. Z ostatních zúčastněných států zahynulo 3 228 vojáků. Rozdělením poloostrova tehdy ztratily možnost kontaktu dva až čtyři miliony členů odloučených rodin.

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Složité a dlouhé rozhovory dospěly k dohodě o příměří. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Politické řešení situace se ale dosud nenašlo, i když možných scénářů zazněla z obou stran za šedesát let celá řada. Severní a Jižní Korea se dosud oficiálně neuznaly jako suverénní státy. Dlouholetá jednání o míru s řadou podmínek na obou stranách jsou neúspěšná a sjednocení Korejského poloostrova je tak prozatím v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...