Po Němcích si i Rakušané vyberou nové poslance. Největší otázkou nedělních předčasných voleb je případná povolební spolupráce mezi dosud vládními lidovci (ÖVP) a Svobodnými (FPÖ), šanci dostat se do Národní rady mají ale další čtyři uskupení. Hlavním tématem předvolební kampaně je migrace, na kterou kromě pravicově populistických Svobodných sázejí především lidovci. Většina stran slibuje snižovat daně.
Podle předvolebních průzkumů by mohli v parlamentu zasednout zástupci následujících stran:
- Lidová strana (Österreichische Volkspartei, ÖVP): v letošních volbách vystupuje pod názvem Kandidátka Sebastiana Kurze – Nová lidová strana (Liste Sebastian Kurz – Die neue Volkspartei)
- Sociální demokracie (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ)
- Svobodní (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ)
- Zelení (Die Grünen – Die Grüne Alternative)
- Liberálové (Das Neue Österreich und Liberales Forum, NEOS)
- Kandidátka Petera Pilze (Liste Pilz, PILZ)
Lidovci
Hlavním bodem lidoveckého programu jsou daňové a další úlevy. Kromě snížení nejnižších daňových sazeb pro daň z příjmu (vyšší mají zůstat beze změn) slibuje také daňový bonus pro rodiny s dětmi nebo nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění pro nízkopříjmové skupiny.
Chybějící finance si lidovci slibují od růstu ekonomiky, zavedení výdajové brzdy a také od omezení sociálních příspěvků pro přistěhovalce včetně těch ze zemí EU. Pokud neprokážou, že v Rakousku dlouhodobě pracovali, měli by mít cizinci na sociální dávky nárok teprve po pěti letech pobytu. Strana také hodlá snížit měsíční sociální příspěvky pro uznané azylanty zhruba o třetinu na 560 eur na osobu.
Děti s nedostatečnými znalostmi němčiny nemají být podle lidovců připuštěny ke školnímu vzdělávání, a místo toho mají docházet na doplňkové kurzy jazyka. Pro tyto děti chce strana také uzákonit druhý povinný rok školky. Pokud jde o problematiku muslimských školek (např. ve Vídni je podle strany navštěvuje asi deset tisíc dětí a podle kritiků tato zařízení děti na školu řádně nepřipraví), ty podle předsedy Kurze vytvářejí „paralelní společnost“ a je třeba je zavřít.
Sociální demokraté
O potřebě omezit cizincům přístup k sociálním dávkám se SPÖ v programu nezmiňuje, důraz ale klade na zlepšení integrace imigrantů. Za důležité považuje i společné evropské řešení příčin migrace či rychlejší vracení těch běženců, kteří nemají nárok na azyl. „Všichni by měli respektovat naše pravidla,“ uvedl lídr Kern v jednom předvolebním videu.
Také sociální demokracie klade ve svém programu důraz na témata spojená s hospodářstvím, konkrétně na pracovní trh či daně. Daňové zatížení pracujících chce snížit o tisíc eur ročně, klesnout podle ní mají i mimomzdové náklady na zaměstnance, a to o 500 eur za rok.
Peníze na tato opatření hodlají sociální demokraté získat skrze úspory ve státní správě a zavedení daně z dědictví od jednoho milionu eur. SPÖ také slibuje, že nebude krátit důchody. Jedinou výjimkou mají být vysoké penze pro bývalé zaměstnance státu blízkých podniků.
Svobodní
Cizince s právem na azyl není třeba integrovat, tvrdí Svobodní, neboť se podle nich výhledově vrátí do své země. Muslimské školky by měly být zrušeny a školy by měly zavést strop pro podíl zahraničních žáků ve třídách, domnívá se FPÖ. Strana také požaduje zřízení postu ministra „na ochranu vlasti a převládající kultury“ a přidělování obecních bytů chce podmiňovat dostatečnou znalostí němčiny.
Výrazným požadavkem Svobodných je také zavedení většího počtu nástrojů přímé demokracie, po vzoru Švýcarska. Pokud parlament nebude řádně reagovat na „vůli lidu“, mělo by podle FPÖ následovat závazné referendum. V ekonomické oblasti slibuje strana taktéž nižší daně či menší náklady na zaměstnance pro podniky.
Velký prostor věnují Svobodní ochraně hranic. V Brennerském průsmyku na hranicích s Itálií by měly být podle nich znovuzavedeny regulérní kontroly namísto současných namátkových. Pokud jde o EU, prosazuje strana mimo jiné návrat kompetencí do Vídně, například v oblasti zemědělství.
Zelení
Zelení podporují vytvoření jednotného azylového systému v rámci EU. Podle nich by se přicházející uprchlíci spravedlivě rozdělili mezi členské země, a kromě azylového řízení by se tak sjednotila také úroveň ubytování.
I Zelení hodlají snížit daně lidem s nižšími a také středními příjmy. Kromě toho slibují základní sociální zabezpečení nezávislé na zaměstnání, například všeobecné základní důchody, které by pak navyšovaly příspěvky odvislé od předchozích výdělků.
Strana plánuje radikální opatření k ochraně klimatu. Do roku 2050 by mělo Rakousko zcela přejít na energii vyráběnou výhradně z obnovitelných zdrojů, v případě elektrického proudu už do roku 2030. Od stejného roku by na silnice nesměla benzinová či naftová auta.
Liberálové
Podle liberálů by mělo integraci cizinců do rakouské společnosti řešit samostatné ministerstvo. Pro žadatele o azyl i uznané azylanty chce strana zavést rezidenční povinnost a dávky pro uprchlíky by podle ní měly být v celém Rakousku stejné.
Na první místo svého programu ale staví liberálové zeštíhlení úřadů. Chtějí snížit počet politických funkcí, například počet vídeňských radních by měl podle nich klesnout na polovinu. Požadují také více přímé demokracie, konkrétně třeba uvolnění pravidel pro podávání petic na komunální úrovni.
Strana se ve svém programu soustředí také na vzdělání. Požaduje „plnou personální, finanční a pedagogickou nezávislost škol“ a chce pro ně také více peněz. Kromě zeštíhlení politické správy je hodlá získat i snížením podpory politickým stranám o polovinu.
PILZ
Uskupení kolem bývalého člena rakouských Zelených Petera Pilze nemá volební program, protože tvrdí, že „naším programem jsou naše kandidátky a kandidáti“. Strana se vymezuje vůči současnému establishmentu a jako svá hlavní hesla uvádí „spravedlnost, bezpečnost a ochranu naší svobody“.
