USA vyhostí 15 kubánských diplomatů kvůli záhadným útokům v Havaně

Americká vláda rozhodla o vyhoštění 15 kubánských diplomatů z velvyslanectví ve Washingtonu. Podle amerického ministerstva zahraničí jde o reakci na „neschopnost kubánské vlády ochránit americký personál na Kubě, který se stal terčem záhadných útoků poškozujících zdraví“. Kuba jakoukoli spojitost s incidenty odmítá a proti vyhoštění svých diplomatů protestuje.

Rozhodnutí americké vlády předcházely dosud nevysvětlené útoky, které poškodily zdraví víc než dvou desítek diplomatických pracovníků USA. Na odjezd ze Spojených států mají Kubánci týden.

Kubánští diplomaté byli podle agentury AP sice vyhoštěni, nebyli ale označeni za nežádoucí osoby. Znamená to, že jejich případný návrat není vyloučen. Po jejich odjezdu bude počet amerických diplomatů v Havaně a kubánských ve Washingtonu identický.

Američané brání vyšetření incidentu, tvrdí Havana

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil rozhodnutí Washingtonu za nespravedlivé a nepřijatelné. Vláda v Havaně podle něj proti němu „energicky protestuje“. Na obvinění, že Kuba je odpovědná za bezpečnost amerických diplomatů, reagoval prohlášením, že Washington kubánským úřadům neposkytl dostatek informací o údajných incidentech, jimž jsou Američané v Havaně vystaveni.

Hlavní překážkou vyšetření zdravotních problémů, které americké diplomaty postihly, je nedostatečná americká součinnost, řekl Rodríguez. Spojené státy by záležitost neměly politizovat, protože to může vyvolat „nežádoucí eskalaci,“ varoval.

Při útocích utrpělo újmu 21 Američanů. Jednotlivé případy se od sebe velmi lišily, od vážného poškození či ztráty sluchu až po poškození mozku nebo nevolnosti. Diplomaté byli mnohdy po velmi krátkém pobytu v Havaně nuceni vrátit se do vlasti. Zdravotní potíže podobného charakteru ohlásilo i několik kanadských diplomatů. 

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson jednal o vyhoštění Kubánců s prezidentem Donaldem Trumpem už v pondělí. Dnes ministr prohlásil, že Spojené státy s Kubou i nadále udržují diplomatické styky a spolupracují s Havanou na hledání příčin zdravotních komplikací. Rozhodnutí o vyhoštění zhruba 60 procent kubánského diplomatického personálu bude ale platit do doby, než bude bezpečí Američanů na Kubě zajištěno, dodal Tillerson.

Lehčí akustické zbraně se používají k rozhánění davů, s těžšími kalibry od velikosti baseballového míčku po kontejner experimentovaly armády USA, Ruska i Číny. Není tak vyloučeno, že za útokem stojí nějaká další země.

USA obnovily po více než půlstoletí diplomatické styky s Kubou v roce 2015 z iniciativy tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Vedle ambasád bylo opětovně zavedeno například pravidelné letecké spojení, byly obnoveny poštovní služby či pravidelná lodní doprava mezi USA a ostrovem.

Po nástupu Trumpa ale vztahy opět ochladly a republikánský prezident zrušil či omezil některá vstřícná opatření svého předchůdce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...