Kalifornská města San Francisco a Oakland podala v minulém týdnu k soudu žaloby proti pěti velkým olejářským společnostem. Viní je z podílu na akceleraci změny klimatu, což má za následek zvyšující se hladinu oceánu. Pacifik se tak stává bezprostřední hrozbou pro obyvatele sanfranciské zátoky a obě města budou muset v příštích letech vynaložit značné sumy na stavbu protizáplavových zdí. Proto žádají firmy přezdívané jako „Big Oil“ o odškodnění a výrazný finanční příspěvek na realizaci těchto adaptačních opatření.
„Ropné společnosti již delší dobu ví o důsledcích svého počínání pro klimatickou změnu a přesto pokračovaly v generování zisku na úkor obyvatel našeho města. Dávno znají pravdu – stejně jako tabákový průmysl o škodlivosti kouření,“ zdůrazňuje státní zástupkyně Oaklandu Barbara Parkerová a věří v analogii s procesy vedenými v minulosti proti tabákovým firmám, které skončily úspěchem žalující strany.
Pětice ropných gigantů – Chevron, ExxonMobil, BP, Royal Dutch Shell a ConocoPhillips – je viněna z toho, že její členové „vědomě a bezohledně vytvářely stále trvající veřejnou škodu, která nyní i v budoucnosti představuje ohrožení pro životy lidí i jejich majetek,“ tvrdí žaloba.
Subjekty hnané k zodpovědnosti považují žaloby za neopodstatněné. „Poslouží to jen speciálním zájmům a bude to na úkor ekonomických priorit,“ vyjádřila se mluvčí Chevronu Melissa Ritchieová. Podobné žaloby se nicméně rozmáhají po celých Spojených státech. Prokurátoři ve státech New York a Massachusetts například vyšetřují společnost ExxonMobil za údajné manipulování s fakty předkládanými investorům, v nichž byla záměrně dezinterpretována rizika spojená s projevy klimatické změny.
Kalifornie v čele odporu
Nová administrativa v Bílém domě dala po svém nástupu brzy najevo, že se k uhelné a olejářské lobby bude chovat mnohem přívětivějším způsobem než za časů Baracka Obamy. Jeho klimatický odkaz – plán zaměřený na celonárodní snižování emisí oxidu uhličitého (tzv. Clean Power Plan), silné pravomoce Federální agentury pro ochranu životního prostředí či dojednání Pařížské klimatické dohody – se Trump a spol. rozhodli brutálně atakovat.
Trumpovo anti-klimatické tažení, završené oznámením o záměru USA odstoupit od Pařížské klimatické dohody, však záhy vyvolalo intenzivní protireakci. Vůdčí roli při naplňování ambiciózních klimatických a energetických politik převzala podle očekávání Kalifornie.
„Máme vědce, máme právníky a jsme připraveni bojovat,“ vyjádřil se rezolutně Jerry Brown, guvernér Kalifornie, která plánuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti stavu z roku 1990. Ve stejném časovém horizontu hodlá využívat polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Sám Brown stál u zrodu koalic aktérů ze soukromého a veřejného sektoru, jejichž společným cílem je ochrana klimatu, veřejného zdraví, dekarbonizace ekonomiky a transformace energetiky. Příkladem takových iniciativ regionů, měst, firem a nevládních organizací jsou U.S. Climate Alliance, America's Pledge nebo na mezinárodní úrovni Under2Coalition. Právě na té je Brown velmi aktivní – například letos v červnu vzbudila velkou pozornost jeho návštěva Pekingu, kde byl vřele přijat prezidentem Si Ťin-pchingem, s nímž projednal další obrysy již tak kvetoucí spolupráce Číny a Kalifornie na poli obnovitelných zdrojů a nízkoemisních technologií.
Kalifornie je šestou největší ekonomikou světa a podle mínění jejího ex-guvernéra Arnolda Schwarzeneggra (viz video dole) je důkazem toho, že ekomomický růst může kráčet ruku v ruce s ochranou životního prostředí a ambiciózními klimatickými opatřeními.
Čísla mu dávají za pravdu. Za posledních sedm let snížila Kalifornie míru nezaměstnanosti na polovinu (vytvořením 2,3 milionu nových pracovních míst), smazala rozpočtový deficit ve výši 27 miliard dolarů a svůj úvěrový rating dostala na nejvyšší úroveň za poslední destiletí.
