Bílý dům vyzval regionální vládu iráckého Kurdistánu, aby zrušila referendum o nezávislosti. Mělo by proběhnout 25. září a již ho schválil kurdský parlament. Bagdádský parlament je naopak proti němu a irácký premiér Hajdar Abádí varoval, že je připraven použít vojenskou sílu, pokud by referendum vyústilo v násilí.
Parlament autonomního iráckého Kurdistánu v pátek schválil plán na uspořádání referenda. Krátce poté přišla z Washingtonu výzva, aby Kurdové své plány přehodnotili. „Spojené státy nepodporují záměr Kurdistánské regionální vlády uspořádat tento měsíc referendum,“ uvedl Bílý dům ve svém pátečním prohlášení. Kurdistánskou regionální vládu vyzval, aby „zahájila vážný dialog s vládou v Bagdádu“.
Irácký premiér reagoval na rozhodnutí kurdského parlamentu výstrahou, že referendum může ohrozit úspěchy, kterých kurdský autonomní region dosáhl ve své samosprávě. V rozhovoru pro agenturu AP řekl, že pokud referendum povede k násilí, nebude Bagdád váhat s vojenským zásahem.
Před tím také varovaly Spojené státy, podle kterých referendum „odvádí pozornost od snah porazit Islámský stát a stabilizovat osvobozené oblasti“. Proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) bojuje irácká armáda i kurdské milice.
Premiér Abádí se obává, že hlasování povzbudí okolní státy, aby také zpochybnily svrchovanost a územní celistvost Iráku. Přinejmenším část sousedů však referendu není nakloněna. Turecko i Írán se obávají, že jen povzbudí separatistické snahy jejich vlastních kurdských menšin.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
V Iráku však mají Kurdové již nyní podstatně silnější postavení než v sousedních státech. Irák má zhruba 28 milionů obyvatel, Kurdové z nich tvoří necelou pětinu a mají vlastní autonomní oblast. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.
