V západních regionech Ruska a v Bělorusku začíná velké týdenní vojenské cvičení Západ 2017, jehož scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Pro Rusko jde o vyvrcholení letošního výcviku, pro ruské sousedy a západní státy o provokaci a důvod k obavám z nového tlaku Moskvy. Podle ruských armádních špiček má strategické cvičení obranný charakter a není namířeno proti žádné třetí zemi.
Rusko a Bělorusko uvedly, že cvičení, které potrvá do 20. září, se zúčastní 5500 ruských a 7200 běloruských vojáků. Zapojí se také 70 letadel a asi 250 tanků, 200 děl a desítka vojenských lodí.
Podle nedávného prohlášení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové se má akce účastnit až 100 000 vojáků ve zbrani, i estonský ministr obrany Jüri Luik uvedl, že Moskva by mohla nasadit až 100 000 vojáků. Ruské ministerstvo obrany však toto tvrzení odmítlo jako absurdní.
Manévry, při kterých se počítá s ostrými střelbami, se mají konat na šesti cvičištích v Bělorusku a třech v Rusku. Na běloruské území se má přesunout kolem tří tisíc ruských vojáků. Do pohotovosti ruské ministerstvo obrany uvedlo elitní výsadkové jednotky, aby mohly být nasazeny během cvičení.
Scénář předpokládá obranu před útokem ze západního směru, z fiktivních zemí nazvaných Vejšnorija, Vesbarija a Ljubenija. Pobaltské státy a Polsko se obávají, že tyto smyšlené názvy jsou jen špatně vymyšlené přezdívky pro jejich vlastní země.
„Nikoho neohrožujeme,“ řekl poradce běloruského ministra obrany Aleh Voinau. „Vybrali jsme si vojenské základny, které jsou výrazně vzdáleny od hranic s Ukrajinou, Polskem, Litvou a Lotyšskem,“ dodal. Západní obavy z manévrů Západ 2017 pramení z podezření, že ruské jednotky se v Bělorusku usadí natrvalo, až po překvapivý útok na Pobaltí. Podle generála Voinaua mají ruští vojáci opustit Bělorusko do konce září.
Sousední státy se obávají přítomnosti ruských vojáků
Západní sousedé Ruska považují cvičení Západ 2017 za bezprostřední vojenské ohrožení. Ukrajina obvinila Moskvu, že hodlá své diverzní oddíly přesunout na ukrajinské území a využít je k sabotážím a provokacím. Znepokojený Kyjev provádí na Ukrajině vlastní vojenské cvičení.
Ministři obrany Polska a Litvy dali najevo obavu, že Rusko a Bělorusko během cvičení obsadí část polského a litevského území. Ředitel polského úřadu pro národní bezpečnost Pawel Soloch označil cvičení za ukázku „schopnosti ruského státu uskutečnit válečné akce v plném rozsahu“. „Míra mobilizace je opravdu působivá,“ řekl Soloch stanici Radio Zet.
„Scénář cvičení svědčí o ruském záměru vyhrožovat a zastrašovat. Přehnaná koncentrace ozbrojených sil u našich hranic zvyšuje také riziko incidentů,“ sdělila agentuře AFP litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová.
Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis v rozhlase připustil, že veřejnost je rusko-běloruským cvičením vystrašena asi „více, než vyžaduje situace“. I prezidentka Grybauskaitéová ujistila, že země je mnohem lépe připravena k odstrašení agresora než v minulosti a pomoc spojenců z NATO je „více vidět, více slyšet a dává o sobě více znát“.
Šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs uvedl, že nevidí „přímé vojenské ohrožení“. Před „rozséváním paniky“ varoval také náměstek lotyšského ministra obrany s připomínkou, že v zemi je více než tisícovka vojáků NATO a americká vrtulníková jednotka, a tak se útoky dají čekat spíše od počítačových pirátů. Lotyšské ministerstvo vnitra nicméně vyzvalo občany k bdělosti.
NATO je podle Stoltenberga na pozoru
Spojené státy preventivně přesunuly do Pobaltí 600 příslušníků výsadkových jednotek a převzaly ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga zachovává Aliance klid, ale „je na pozoru“.
Moskva útočné záměry popírá. Podle náměstka ruského ministra obrany Alexandra Fomina mají manévry výlučně obranný charakter. Pozváni byli pozorovatelé, na závěr i vedení resortů obrany několika států a vojenští atašé. Ujistil také, že Rusko se „v žádném případě“ nechystá ke vpádu k sousedům a obyvatelé Pobaltí a východní Evropy mohou klidně spát.
Běloruská vláda zvlášť energicky ujišťuje o ryze cvičné povaze manévrů. „Nic neskrýváme a skrývat ani nesmíme. Pokud státy NATO chtějí na našem cvičení být, budou vítány,“ řekl nedávno běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Podle informací ruského tisku byli na cvičení pozváni pozorovatelé z Ukrajiny, Polska, Švédska, Norska a tří pobaltských států a zástupci několika mezinárodních organizací.
