Polsko nedodrželo nařízení o zákazu těžby dřeva v unikátním Bělověžském pralese. S verdiktem přišel Soudní dvůr EU. Evropská komise požaduje finanční postihy, Polsko se brání. S verdiktem Soudního dvoru Varšava ani nyní nesouhlasí a těžba v pralese bude pokračovat dál.
Brusel chce pro Polsko pokutu kvůli Bělověžskému pralesu, Varšava kácí dál
Události ČT: Polsko i přes rozhodnutí soudu dál kácí v Bělověžském pralese (zdroj: ČT24)
Už jednou Polsko od Evropské komise dostalo okamžitý zákaz kácet stromy v pralese, který figuruje v seznamu světového dědictví UNESCO. Jenže vláda na červencové nařízení nebere ohled a v těžbě pokračuje.
„Musíme plnit ochranná opatření podle plánu na rozvoj lesů a to děláme,“ tvrdí ředitel Státních lesů Konrad Tomaszewski. I podle ministerstva životního prostředí přemnožený kůrovec může les zničit.
Lesníci už vykáceli sto tisíc stromů a další milion a čtvrt čeká stejný osud. Ministerstvo argumenty Evropské komise odmítá. Kácením stromů prý zajišťuje bezpečnost lidí při procházkách v lese. Lesníci prý kácení omezili na nezbytné odstranění napadených stromů a těch, které jsou blízko lesní cesty.
Jenže aktivisté ukazují i stromy, které rostly až osmdesát metrů od lesních cest a bezpečnost nijak neohrožovaly. Kritizují také kácení zdravých a především víc než stoletých stromů. Nepomohly ani protesty přímo na místě. „Našli si záměrně falešný důvod pro komerční těžbu v Bělověžském pralese, proto mluví o kůrovci, který požírá les,“ tvrdí aktivistka Joanna Pawlukiewiczová.
GALERIE
Kácení v Bělověžském pralese
Soudní dvůr EU, před kterým v pondělí hájil postup své vlády polský ministr životního prostředí Jan Szyszko, by měl ještě během září rozhodnout, zda trvá na předběžném opatření – tedy na zákazu kácení. Při dvouhodinovém jednání hovořila v Lucemburku také zmocněnkyně Evropské komise Katarzyna Hermannová. Přinesla satelitní snímky a fotografie, které podle ní dokazují nepřípustné zásahy do chráněné oblasti.
„Poprvé v historii společné unijní legislativy se stalo, že členská země nerespektuje rozhodnutí Soudního dvora,“ prohlásila Hermannová.
Prales je podle vědců ojedinělá ukázka, jak lesy v Evropě vypadaly před desítkami tisíc let. „Je tu nepřetržitě více než dvanáct tisíc let a dokonale si s kůrovcem poradí, takových napadení už tu bylo mnoho,“ vysvětluje Rafal Kowalczyk z Polské akademie věd.
Množství vytěženého dřeva má vzrůst třikrát
Polský ministr životního prostřední schválil plán obnovení kácení v Bělověžském pralese v březnu loňského roku. Podle nových pravidel by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc metrů krychlových. Stát kácení zdůvodňuje bojem proti kůrovci.
Ekologové to však považují za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Podle ochránců životního prostředí rozsáhlé kácení zničí charakter pralesa, který se rozkládá na ploše 1500 čtverečních kilometrů, a v dlouhodobém výhledu se může odrazit i na počtu turistů. Kácet se může i v oblastech, jež byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.
Ministerstvo ale už dříve zdůraznilo, že dřevorubci nadále nebudou moci kácet v národním parku, který z celkové rozlohy pralesa zabírá asi 10 tisíc hektarů.
Evropská komise se rozhodla podat k Soudnímu dvoru EU na Polsko žalobu v polovině července. Koncem července pak vydal Soudní dvůr Evropské unie předběžné opatření, kterým zakázal Polsku pokračovat v kácení, dokud definitivně nerozhodne. Polsko to ale nerespektuje a v kácení pokračuje.
Petici proti intenzivnějšímu kácení v unikátním pralese, kde žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců, podepsaly stovky tisíc Poláků. Právní bitva u Soudního dvora EU může trvat měsíce až roky. Polsku hrozí pokuta až do výše čtyř milionů eur (104 milionů korun).