Ruské úřady přes silný nátlak kritiků povolily film o carově románku

Nahrávám video

Film na hraně ruského vkusu i zákonů – tak někteří kritici označují nejočekávanější film letoška s názvem Matilda. Snímek přibližuje milostnou aféru cara Mikuláše II. a baletky. Podobný pohled na posledního ruského monarchu se nelíbí konzervativním politikům ani pravoslavné církvi. Ještě před uvedením filmu do kin se tak šíří výzvy k jeho zákazu. Po stopách kontroverzního snímku se vydal zpravodaj David Miřejovský.

Stačilo zveřejnit jen upoutávku s několika romantickými scénami. Mladý Mikuláš, tehdy ještě princ, se zamilovává do baleríny s polskými kořeny Matildy Kšesinské. K ničemu takovému nedošlo, tvrdí konzervativní kruhy. Pravoslavná církev Mikuláše v roce 2000 svatořečila – jeho odkaz prý tvůrci nového filmu bezdůvodně uráží.

Podle kritiků je film protiruský, proticírkevní i pornografický a žádají, aby natočený materiál zůstal v šuplíku. Snímek už ale zhlédli úředníci ministerstva kultury – a byli jiného názoru. „Zákony jasně definují, co se nesmí na veřejném promítání v Rusku objevit. Nic takového jsme ale ve snímku nenašli,“ prohlásil ředitel odboru kinematografie Vjačeslav Tělnov.

Ve filmu se carevič Mikuláš do baleríny zamiluje za svobodna a příběh končí ještě před jeho korunovací. Podle úřadů neobsahuje nic, co by uráželo národ, zemi, náboženství nebo kteréhokoli člena vládnoucí dynastie. Všeobecný zákaz proto nebude – ministerstvo ale poradilo regionálním vládám, aby snímek do kin nepouštěly, pokud se jim nelíbí.

Žádný zákaz nebude! Víte proč? Je to jednoduché! V Čečensku nebude nikdo ztrácet čas sledováním nemravného, amorálního a bezduchého filmu.
Ramzan Kadyrov
prezident autonomní Čečenské republiky, kritik filmu

Matilda je vysokorozpočtový film pro většinového diváka. Jeho tvůrci vůbec nepředpokládali, že by mohl vyvolat nějaké kontroverze. O to víc jsou teď zaskočeni. Jindy velmi výřečný režisér Alexej Učitěl by měl film před premiérou propagovat. Po vlně kritiky ale o snímku raději příliš nemluví. Pouze vzkázal, že lidé by se měli na celý film nejdříve podívat, až poté soudit.

Ruská poslankyně Natalja Poklonská se v tomto roce obrátila na generální prokuraturu, aby posoudila možné porušení zákonů – konkrétně ten o nedovoleném urážení smýšlení věřících.

Rozpočet filmu byl v přepočtu 540 milionů korun. Na financování se přitom významně podílely i státní granty. Právě využití veřejných prostředků kritici často napadali. Publicista Anton Dolin očekává, že kauza bude mít obrovský dopad na celou kulturní obec. „Je to příčinou rostoucí autocenzury, která už je v Rusku velmi rozšířená. A to mnohem více, než státní cenzura. Připomínám, že ta u nás oficiálně neexistuje,“ uvádí Dolin.

Z materiálu natočeného filmu vznikl i čtyřdílný seriál. Na podzim ho má v premiéře uvést první program státní televize. Datum vysílání ale zatím nebylo stanoveno.

Rusko si právě v tom roce připomíná sté výročí konce carského režimu. Právě osobnost posledního monarchy Mikuláše II. se mnozí snaží rehabilitovat. V zemi rostou nové pomníky, v červenci se konal velký noční pochod k místu, kde byl car i se svou rodinou v roce 1918 popraven.

Stoupenci konzervativních kruhů minulý měsíc protestovali proti filmu přímo v ulicích Moskvy. Některá kina dokonce zaznamenala výhružky: pokud film uvedou, mohou se prý stát terčem útoků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
23:16Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...