Ruské úřady přes silný nátlak kritiků povolily film o carově románku

Film na hraně ruského vkusu i zákonů – tak někteří kritici označují nejočekávanější film letoška s názvem Matilda. Snímek přibližuje milostnou aféru cara Mikuláše II. a baletky. Podobný pohled na posledního ruského monarchu se nelíbí konzervativním politikům ani pravoslavné církvi. Ještě před uvedením filmu do kin se tak šíří výzvy k jeho zákazu. Po stopách kontroverzního snímku se vydal zpravodaj David Miřejovský.

Video Události
video

Kontroverze kolem ruského historického velkofilmu

Stačilo zveřejnit jen upoutávku s několika romantickými scénami. Mladý Mikuláš, tehdy ještě princ, se zamilovává do baleríny s polskými kořeny Matildy Kšesinské. K ničemu takovému nedošlo, tvrdí konzervativní kruhy. Pravoslavná církev Mikuláše v roce 2000 svatořečila – jeho odkaz prý tvůrci nového filmu bezdůvodně uráží.

Podle kritiků je film protiruský, proticírkevní i pornografický a žádají, aby natočený materiál zůstal v šuplíku. Snímek už ale zhlédli úředníci ministerstva kultury – a byli jiného názoru. „Zákony jasně definují, co se nesmí na veřejném promítání v Rusku objevit. Nic takového jsme ale ve snímku nenašli,“ prohlásil ředitel odboru kinematografie Vjačeslav Tělnov.

Ve filmu se carevič Mikuláš do baleríny zamiluje za svobodna a příběh končí ještě před jeho korunovací. Podle úřadů neobsahuje nic, co by uráželo národ, zemi, náboženství nebo kteréhokoli člena vládnoucí dynastie. Všeobecný zákaz proto nebude – ministerstvo ale poradilo regionálním vládám, aby snímek do kin nepouštěly, pokud se jim nelíbí.

Žádný zákaz nebude! Víte proč? Je to jednoduché! V Čečensku nebude nikdo ztrácet čas sledováním nemravného, amorálního a bezduchého filmu.

Ramzan Kadyrov

prezident autonomní Čečenské republiky, kritik filmu

Matilda je vysokorozpočtový film pro většinového diváka. Jeho tvůrci vůbec nepředpokládali, že by mohl vyvolat nějaké kontroverze. O to víc jsou teď zaskočeni. Jindy velmi výřečný režisér Alexej Učitěl by měl film před premiérou propagovat. Po vlně kritiky ale o snímku raději příliš nemluví. Pouze vzkázal, že lidé by se měli na celý film nejdříve podívat, až poté soudit.

Ruská poslankyně Natalja Poklonská se v tomto roce obrátila na generální prokuraturu, aby posoudila možné porušení zákonů – konkrétně ten o nedovoleném urážení smýšlení věřících.

Rozpočet filmu byl v přepočtu 540 milionů korun. Na financování se přitom významně podílely i státní granty. Právě využití veřejných prostředků kritici často napadali. Publicista Anton Dolin očekává, že kauza bude mít obrovský dopad na celou kulturní obec. „Je to příčinou rostoucí autocenzury, která už je v Rusku velmi rozšířená. A to mnohem více, než státní cenzura. Připomínám, že ta u nás oficiálně neexistuje,“ uvádí Dolin.

Z materiálu natočeného filmu vznikl i čtyřdílný seriál. Na podzim ho má v premiéře uvést první program státní televize. Datum vysílání ale zatím nebylo stanoveno.

Rusko si právě v tom roce připomíná sté výročí konce carského režimu. Právě osobnost posledního monarchy Mikuláše II. se mnozí snaží rehabilitovat. V zemi rostou nové pomníky, v červenci se konal velký noční pochod k místu, kde byl car i se svou rodinou v roce 1918 popraven.

Stoupenci konzervativních kruhů minulý měsíc protestovali proti filmu přímo v ulicích Moskvy. Některá kina dokonce zaznamenala výhružky: pokud film uvedou, mohou se prý stát terčem útoků.