Slovenské turisty láká Praha či jižní Morava, Češi vyrážejí do Tater nebo Piešťan

Nahrávám video
Události: Československý turismus
Zdroj: ČT24

Čtvrtstoletí od dohody o rozdělení Československa. Stvrzením podpisů Václava Klause a Vladimíra Mečiara se obě země vydaly vlastní cestou. Přestože je teď dělí státní hranice, vzájemný turismus to nijak nepoznamenalo a zvlášť v poslední době roste. Na obě strany ročně přichází přes půl milionu turistů. Vrací se, navštěvují přátele a příbuzné.

Například Maroš Ovčarik chtěl zažít aktivní dovolenou i s batoletem. Řešení našel v jihomoravských Pasohlávkách. Z Popradu to tam má jeho rodina kousek a oblíbili si místní školu windserfingu. „Chodíme tady do vinného sklípku, takže večery při výborném moravském vínečku, to je paráda,“ pochvaluje si už čtvrtou návštěvu v řadě. 

Rodinná atmosféra láká Slováky nejen na jižní Moravu. Do Česka jich loni přijelo skoro 650 tisíc. Každý tu v průměru za den utratí 1158 korun. Nejvíc slovenských turistů stále jezdí do hlavního města. S tím, co dělat a kam jít, si zpravidla poradí sami.

„Zejména u starší generace je znát, že Praha je stále tak nějak jejich,“ potvrzuje mluvčí Prague City Tourism Barbora Hrubá. Pokud už Slováci vyrazí na procházku s průvodcem, chtějí detailnější a delší prohlídky. A to nejen na Pražském hradě, ale také na Vyšehradě nebo v bývalém Židovském městě.

Čechy láká hlavně slovenská příroda

Češi tvoří až třetinu všech návštěvníků Slovenska. Loni se jich v tamních kempech nebo hotelích ubytovalo přes šest set tisíc, podobně jako Slováků v Česku. Statistiky přitom nepočítají s těmi, kteří bydlí v soukromí a u příbuzných.

Čechy láká hlavně příroda a horský terén. Vedle Vysokých Tater jsou stále populárnější i ty Nízké. „Z jednoho kopce to přehlídneme všechno,“ říkají manželé Plášilovi, kteří si kromě túr chválí i podobné ceny jako v Česku. A také to, že z Krkonoš, kde žijí, to nemají daleko.

K oblíbeným destinacím Čechů na Slovensku patří také lázně. Třeba do Piešťan jich každý rok zamíří na pět a půl tisíce. Nejčastěji za odpočinkem, ale taky léčit si bolavá záda a klouby v termálních a bahenních koupelích. Pomáhá i to, že některé pobyty proplácejí české zdravotní pojišťovny. 

Slovenským lázním už několik let dávají přednost třeba manželé Spišákovi z jižní Moravy. „Bahno se nám natolik osvědčilo, že zůstáváme bez léků,“ vysvětluje Růžena Spišáková.

Stále víc českých turistů jezdí i do hlavního města. Vedle památek je přitahuje hlavně živá atmosféra bratislavského centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...