Lepší prodávat lidi než drogy, zjistily gangy. V Británii jsou desetitisíce moderních otroků

Moderní otroctví je v Británii mnohem častější, než se dosud myslelo, ukázaly nedávné policejní zásahy. Podle Národní agentury pro kriminalitu (NCA) jsou obětí desetitisíce. Mnohdy čelí sexuálnímu vykořisťování a nuceným pracem za minimální plat, píše Guardian.

Oficiální data hovoří zhruba o 3800 obětech, skutečná čísla jsou ale zřejmě mnohem vyšší. Dříve se předpokládalo, že jde zhruba o 13 tisíc lidí.

„Jsou to pravděpodobně desítky tisíc. Čím víc moderní otroctví zkoumáme, tím nacházíme víc důkazů o rozšířeném zneužívání zranitelných osob,“ uvedl zástupce NCA Will Kerr s tím, že otroctví se týká „každého středního a většího města“.

Případů je celá řada. Podle NCA stojí za nárůstem počtu obětí fakt, že si mezinárodní gangy uvědomují, že mohou vydělat obrovské částky na vykořisťování, namísto toho, aby pouze prodávaly drogy.

Oběti pocházejí převážně z východní Evropy, Vietnamu a Nigérie a poměr mužů a žen je prakticky stejný.

Mezi oběti patří i děti, zranitelné skupiny jako menšiny či sociálně vyloučené skupiny. Tito lidé často utíkají před válkou či chudobou. Pracují v myčkách aut, na stavbách, ale i v zemědělství, továrnách na drogy nebo zpracovatelském průmyslu, a to za velmi malé peníze.

Někteří jsou nuceni pracovat jako sexuální otroci, je jim slibován lepší život, ale mnohdy skončí zcela bez peněz s pár kusy oblečení. Třeba skupina Rumunů prodávala on-line prostitutky a vydělala si tak 5 milionů eur (přes 130 milionů korun).

Dvanáctiletá romská dívka byla pak do Británie prodána za účelem toho, aby vodila děti do školy a ze školy a mezitím uklízela domácnost. Našli ji při hraniční kontrole.

V současné době probíhá v Británii více než 300 policejních operací zaměřených právě na moderní otroctví. NCA zahájila kampaň, aby zvýšila povědomí veřejnosti o problému a aby lidé věděli, kam hlásit podezřelé případy.

Tyto osoby mají často viditelná zranění nebo zanedbaný zevnějšek. Podle Kerra je ale problém, že si některé oběti ani neuvědomují, že jsou oběťmi.

V roce 2015 začal v Británii platit zákon o moderním otroctví, který považuje za trestný čin, pokud „někdo někoho drží v otroctví a tlačí jej do nucené práce“. Lidé zapojení do pašování osob čelí 14 letům vězení až doživotnímu trestu.

Podle odhadů mezinárodní nadace Walk Free Foundation žije v otroctví skoro 46 milionů lidí ve 167 zemích. Nejzranitelnější skupinou jsou migranti a uprchlíci, kteří často čelí ponižování i sexuálnímu zneužívání.

Zhruba dvě třetiny případů se týkají Asie, konkrétně žen a dětí v textilních továrnách v Kambodži, v Indii a Bangladéši, mužů na bavlníkových plantážích v Uzbekistánu nebo v elektronickém průmyslu v Číně. V procentu populace ale žebříček vede totalitní Severní Korea.

Naopak velmi dobře si vedou země severní Evropy jako Švédsko, Dánsko Norsko, případně Island. Velice málo otroků žije i na Novém Zélandu – vůbec nejlépe si ale vede Lucembursko.

Problém se týká i USA a Evropy, jak ukazují britské případy. Třeba v Česku rumunští nebo bulharští dělníci často pracují ve špatných podmínkách a za ostudně nízkou mzdu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...