Lepší prodávat lidi než drogy, zjistily gangy. V Británii jsou desetitisíce moderních otroků

Moderní otroctví je v Británii mnohem častější, než se dosud myslelo, ukázaly nedávné policejní zásahy. Podle Národní agentury pro kriminalitu (NCA) jsou obětí desetitisíce. Mnohdy čelí sexuálnímu vykořisťování a nuceným pracem za minimální plat, píše Guardian.

Oficiální data hovoří zhruba o 3800 obětech, skutečná čísla jsou ale zřejmě mnohem vyšší. Dříve se předpokládalo, že jde zhruba o 13 tisíc lidí.

„Jsou to pravděpodobně desítky tisíc. Čím víc moderní otroctví zkoumáme, tím nacházíme víc důkazů o rozšířeném zneužívání zranitelných osob,“ uvedl zástupce NCA Will Kerr s tím, že otroctví se týká „každého středního a většího města“.

Případů je celá řada. Podle NCA stojí za nárůstem počtu obětí fakt, že si mezinárodní gangy uvědomují, že mohou vydělat obrovské částky na vykořisťování, namísto toho, aby pouze prodávaly drogy.

Oběti pocházejí převážně z východní Evropy, Vietnamu a Nigérie a poměr mužů a žen je prakticky stejný.

Mezi oběti patří i děti, zranitelné skupiny jako menšiny či sociálně vyloučené skupiny. Tito lidé často utíkají před válkou či chudobou. Pracují v myčkách aut, na stavbách, ale i v zemědělství, továrnách na drogy nebo zpracovatelském průmyslu, a to za velmi malé peníze.

Někteří jsou nuceni pracovat jako sexuální otroci, je jim slibován lepší život, ale mnohdy skončí zcela bez peněz s pár kusy oblečení. Třeba skupina Rumunů prodávala on-line prostitutky a vydělala si tak 5 milionů eur (přes 130 milionů korun).

Dvanáctiletá romská dívka byla pak do Británie prodána za účelem toho, aby vodila děti do školy a ze školy a mezitím uklízela domácnost. Našli ji při hraniční kontrole.

V současné době probíhá v Británii více než 300 policejních operací zaměřených právě na moderní otroctví. NCA zahájila kampaň, aby zvýšila povědomí veřejnosti o problému a aby lidé věděli, kam hlásit podezřelé případy.

Tyto osoby mají často viditelná zranění nebo zanedbaný zevnějšek. Podle Kerra je ale problém, že si některé oběti ani neuvědomují, že jsou oběťmi.

V roce 2015 začal v Británii platit zákon o moderním otroctví, který považuje za trestný čin, pokud „někdo někoho drží v otroctví a tlačí jej do nucené práce“. Lidé zapojení do pašování osob čelí 14 letům vězení až doživotnímu trestu.

Podle odhadů mezinárodní nadace Walk Free Foundation žije v otroctví skoro 46 milionů lidí ve 167 zemích. Nejzranitelnější skupinou jsou migranti a uprchlíci, kteří často čelí ponižování i sexuálnímu zneužívání.

Zhruba dvě třetiny případů se týkají Asie, konkrétně žen a dětí v textilních továrnách v Kambodži, v Indii a Bangladéši, mužů na bavlníkových plantážích v Uzbekistánu nebo v elektronickém průmyslu v Číně. V procentu populace ale žebříček vede totalitní Severní Korea.

Naopak velmi dobře si vedou země severní Evropy jako Švédsko, Dánsko Norsko, případně Island. Velice málo otroků žije i na Novém Zélandu – vůbec nejlépe si ale vede Lucembursko.

Problém se týká i USA a Evropy, jak ukazují britské případy. Třeba v Česku rumunští nebo bulharští dělníci často pracují ve špatných podmínkách a za ostudně nízkou mzdu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...