Stovky mrtvých, statisíce lidí bez domova. Filipínské síly válčí s odnoží IS už druhý měsíc

Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal parlament o prodloužení 60denního stanného práva na jihu země do konce roku. Vládní složky stále bojují s radikály napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) o jihofilipínské město Marawi na ostrově Mindanao.

Duterte prohlásil, že stanné právo odvolá jen tehdy, když mu vojsko i policie potvrdí, že polevuje nebezpečí, které džihádisté představují. Podle ozbrojených složek ale zůstává situace kritická. Boje trvají už sedmý týden. Zemřelo přes 550 lidí, z toho 411 islamistů. Více než 260 tisíc lidí muselo opustit své domovy. 

Filipíny jsou převážně křesťanské, v jižní provincii na Mindanau ale žije silná muslimská menšina. Působí tam či donedávna působilo i několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů (MILF). 

Čas na autonomní muslimský stát?

Radikální islámská organizace MILF vznikla v 60. letech a boj za nezávislý muslimský stát zahájila na jihu Filipín v roce 1972.

V roce 2014 podepsala s filipínskou vládou mírovou dohodu, na jejímž základě má muslimská komunita na jihofilipínském ostrově Mindanao získat značnou autonomii. Konflikt trvající přes 40 let si odhadem vyžádal 150 tisíc životů a boje vyhnaly z domova přes dva miliony lidí.

Prezident slíbil, že urychlí schválení zákona o autonomii, o němž MILF mluví jako o „nejlepším protijedu“ na extremismus. 

Bude-li zákon schválen, sjednotí se převážně muslimské oblasti jihofilipínského ostrova Mindanao v autonomní region Bangsamoro s vlastní výkonnou, zákonodárnou i fiskální pravomocí. „Vše, co je v souladu s ústavou a vůlí Morů, bude schváleno,“ uvedl Duterte, který je považován za velmi kontroverzního politika.

Skandál střídá skandál

Už v předvolební kampani současný filipínský prezident upoutal pozornost množstvím skandálních výroků. Prohlásil například, že by zabil své vlastní děti, kdyby braly drogy, a slíbil, že na zlost Číně dojede na vodních lyžích na jeden ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, aby tam vztyčil filipínskou vlajku.

Rodrigo Duterte
Zdroj: Lean Daval Jr/Reuters

Slíbil také obnovení trestu smrti a pohrozil rozpuštěním parlamentu, jenž by se chtěl pokusit ho sesadit. A kontroverze přišly reálně i po převzetí prezidentského úřadu – hned loni v září v souvislosti s americkým prezidentem Barackem Obamou použil v místní tagalštině výraz „putang ina“, což lze přeložit jako „zku*vysyn“.

Počátkem října se Duterte omluvil Židům na celém světě za svůj výrok, ve kterém přirovnal svůj boj s narkomany a drogovými dealery k likvidační praxi Adolfa Hitlera během holocaustu. Jeho tažení proti drogám si už vyžádalo tisíce obětí, kritizuje ho za to západní svět i OSN.