V předčasných parlamentních volbách v Kosovu zřejmě vyhrála koalice vedená středopravou Demokratickou stranou Kosova (PDK). Předběžné průzkumy ukazují, že získala 40 procent hlasů, informovala agentura Reuters. Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co poslanci vyslovili nedůvěru vládě.
Podle průzkumu, který uskutečnila mezi voliči při odchodu z volebních místností kosovská televizní stanice Klan Kosova pak 30 procent hlasů získala opoziční strana Sebeurčení. Koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy má 27 procent. O složení nového 120členného zákonodárného sboru rozhodovalo zhruba 1,8 milionu oprávněných voličů.
Demokratická strana Kosova byla podle průzkumů považována za favorita voleb. Strana byla součástí dosavadní vládní koalice. Tato formace navrhuje na premiéra bývalého velitele kosovských povstalců Ramushe Haradinaje, kterého sousední Srbsko viní z válečných zločinů. Haradinaj v rámci předvolebních slibů prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře.
Výsledek voleb ovlivní řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. Jde především o vymezení hranic s Černou Horou, které v květnu vedlo k pádu dosavadní vlády. Kabinet nebyl schopen zajistit v parlamentu hlasy potřebné ke schválení zákona o hranici, a to navzdory tlaku ze strany USA.
Hraniční dohoda byla podepsána už v roce 2015, opozice se proti ní ale postavila, jelikož by podle ní Kosovo přišlo o část svého území. Mustafova vláda a mezinárodní experti tato tvrzení odmítli, premiér ale nakonec návrh loni stáhl.
V sázce je i pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv. Kabinet bude muset řešit i nezaměstnanost dosahující 30 procent.
Snížení napětí mezi Kosovem a Srbskem je předpokladem pro to, aby se tyto balkánské státy mohly v budoucnu připojit k EU. Západ se domnívá, že začlenění těchto zemí do Unie je nejúčinnějším způsobem, jak stabilizovat region. Od roku 1999 působí v Kosovu mírové síly NATO.
Bývalá jihosrbská provincie vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
Srbský premiér Aleksandar Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaci zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.
V lednu se balkánské země octily na pokraji nové války poté, co Srbové poslali do Kosova vlak s nacionalistickými slogany. Ten ale nedojel – podle Bělehradu na něj kosovští Albánci plánovali atentát. Priština to odmítla.
- Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
- Boje, které si vyžádaly životy tisíců lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
- V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat a snaží se zachovat si vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
- Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaci. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
