Nepromarněte šanci na zrušení kontroverzních amnestií, vyzval Kiska politiky

Slovenský prezident Andrej Kiska vybídl politické strany v zemi, aby nepromarnily podle něj historickou šanci na zrušení kontroverzních amnestií, které brání potrestání pachatelů zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995. Z únosu, k němuž došlo v období vlády premiéra Vladimíra Mečiara, byla podezřelá slovenská tajná služba SIS.

Současný slovenský kabinet premiéra Roberta Fica chce zrušení jakýchkoli prezidentských amnestií umožnit ústavní novelou. Samotné zrušení amnestií by ale podle předlohy musel prozkoumat ústavní soud.

Vládní návrh podle zpravodaje ČT Lukáše Mathé podpoří Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) předsedy Mariana Kotleby. S jejími hlasy bude mít koalice dostatek poslanců na schválení změny ústavy.

Opozice prosazuje přijetí ústavního zákona, kterým by sněmovna zrušila pouze zmiňované amnestie týkající se vyšetřování únosu Kováčova syna bez možnosti prozkoumání takového rozhodnutí ústavními soudci. Někteří poslanci upozornili, že ústavními soudci jsou také osoby spjaté s Mečiarovou érou. ĽSNS uvedla, že po úpravě textu je připravena podpořit i tuto předlohu.

Oba návrhy, jejichž schválení si vyžaduje souhlas nejméně tří pětin všech poslanců, jsou na programu nadcházející schůze parlamentu, která začne v úterý.

Nepromarněte šanci na zrušení amnestií, vyzývá Kiska

„Posílám dopis předsedovi parlamentu a představitelům všech standardních politických stran, ve kterém je vyzývám, abychom tuto historickou šanci nepromarnili,“ řekl Kiska po schůzce s předními slovenskými právníky, kteří zrušení kontroverzních amnestií podpořili.

Amnestie ohledně únosu exprezidentova syna vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, protože Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Zrušení amnestií chce přes 60 procent Slováků

Pro zrušení Mečiarových amnestií, které se týkají také aféry kolem zmařeného referenda o vstupu země do NATO a o přímé volbě prezidenta v roce 1997, se v únorovém průzkumu veřejného mínění vyslovilo 63 procent Slováků.

Slovenský parlament v minulosti odmítl několik návrhů na zrušení Mečiarových amnestií. Fico v minulosti opakovaně označil amnestie sice za nemorální, ale zároveň za právně nezrušitelné. Udělení amnestií tento měsíc obhajoval sám Mečiar, který je již mimo aktivní politiku a jehož strana byla součástí koalice za první Ficovy vlády v letech 2006 až 2010.

Podle Fica bude po zrušení Mečiarových amnestií možné pokračovat ve vyšetřování zavlečení exprezidentova syna do ciziny. Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli uvedeným amnestiím. Z Lexova vyjádření pro televizi Markíza vyplynulo, že se případného zrušení Mečiarových amnestií neobává.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu, a přimět ho k odstoupení. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko.

Německý soud stíhání Kováče mladšího v roce 2000 zastavil. Již v roce 1997 tehdejší slovenský prezident Kováč udělil aktérům aféry Technopol, a tím i svému synovi, milost. Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měl parlament anulovat také tuto milost.

Posledního srpna 1995 zablokovala skupina mužů automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.

Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat, zároveň ale utekli do zahraničí (Oskar Fegyveres a Luboš Kosík). Fegyveresovu spojku – bývalého policistu Roberta Remiáše – zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.

Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše –  a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997. Amnestie Slovensko v roce 2017 zrušilo.

Michal Kováč ml. na archivním snímku
Zdroj: ČT24
Vydáno pod