Majetek nejbohatší stovky členů čínského parlamentu vzrostl od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy za poslední čtyři roky, o 64 procent. Informoval o tom měsíčník Hurun Report, který se proslavil zveřejňováním žebříčku nejbohatších Číňanů.
Čínský prezident slíbil řešit příjmovou nerovnost. Tamní politická elita zatím dál bohatne
Nynější čínský prezident při nástupu do funkce přislíbil, že se bude zabývat příjmovou nerovností, pokusí se zmírnit chudobu a zakročí proti korupci. Od té doby však narůstá bohatství elitní vrstvy Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) rychleji než čínská ekonomika obecně, burza cenných papírů, ceny domů i mzdy.
Majetek nejbohatších členů čínského parlamentu a jeho poradního sboru dosahuje stejné výše jako roční hospodářský výstup Švédska. Časopis Hurun Report vydělil ze všech zástupců čtyři procenta těch nejmovitějších, celkem 209 osob a majetek každé z nich odhaduje minimálně na dvě miliardy jüanů (7,5 miliardy korun).
Pětina členů parlamentu jsou podnikatelé
Bohatnutí zákonodárců podle Jeana-Pierra Cabestana, profesora čínské politiky na Baptistické univerzitě v Hongkongu, „svědčí o tom, že politická moc a peníze zůstávají v Číně úzce provázány“. Komunistická strana už více než před desítkou let otevřela své řady i bohatým podnikatelům, aby si tak zvýšila na lesku a posílila svou autoritu. Vládní sdělovací prostředky udávají, že dnes soukromí podnikatelé tvoří dvacet procent ze zhruba tří tisíc členů čínského parlamentu.
Podle Roryho Truexe z Princetonské univerzity je tento promyšlený tah oboustranně výhodný. Podnikatelé zachovávají straně loajalitu a její úspěch se stal i jejich vlastním zájmem. Vědec dodává, že z tohoto vztahu těží na druhou stranu i firmy. Z Truexovy studie z roku 2014 vyplývá, že těm společnostem, jejichž výkonný ředitel je členem parlamentu, stoupá reputace i provozní zisk, a to o tři až čtyři procenta.
Mezi zástupci, kteří se tento týden sejdou ve Velkém sále lidu, narazíme i na velká jména současného čínského obchodního světa: majitele společnosti Xiaomi Lej-ťüna, čínského Steva Jobse, či jednoho z nejbohatších Číňanů Cung Čching-choua a mnohé další, včetně těch z Hongkongu.
Podle Davida Zweiga, který čínskou politiku vyučuje na univerzitě v Hongkongu, veřejnost zpráva Hurunu nepobouří. Zweig konstatuje, že Čína hospodářsky roste už po třicet let, a proto není důvod předpokládat, že lidé budou mít své zástupce za zkorumpované.
Uložit