V Súdánu odsouzený Jašek je zpět v Česku. Po příletu mluvil o bití a ponižování ve vězení

Nahrávám video
V Sudánu vězněný Petr Jašek je zpět doma
Zdroj: ČT24

V Súdánu vězněný Petr Jašek se vrátil do Česka. Přivezla ho delegace s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před půlnocí na kbelském letišti v Praze. Součástí dohody o propuštění bylo podle Zaorálka obnovení česko-súdánských vztahů. Jašek byl koncem ledna v Súdánu odsouzen k mnohaletému vězení za protistátní činnost. Po příletu uvedl, že ve vězení zažil bití a ponižování.

„Potom, co byl pan Jašek zadržen, tak jsme přerušili všechna jednání se Súdánem. A součástí té finální dohody bylo to, že pokud dojde k propuštění pana Jaška, bude provedeno něco jako restart súdánsko-českých vztahů,“ uvedl po příletu Zaorálek.

„To znamená, že se vrátíme k tomu, co jsme zamýšleli v oblasti ekonomické spolupráce, spolupráce v boji s terorismem, spolupráce v otázkách migrace,“ doplnil šéf diplomacie s tím, že v těchto oblastech obě země spolupracovaly už před Jaškovým zadržením. 

Jašek: Ve vězení mě ponižovali a bili

Jašek v súdánských vězeních strávil 14,5 měsíce. Podle svých slov zažil bití od spoluvězňů z řad islamistů, z nichž jeden údajně patřil k ochrance Usámy bin Ládina. „Mě jako křesťana ponižovali, pak to přerostlo v bití, mučení a psychické ponižování,“ popsal.

„Jinde zase čtyřicet lidí nacpaných do malé cely, možnost jít na záchod jen dvakrát denně, nebo mučení křesťanů.“ Tyhle zážitky si teď chce Petr Jašek srovnat v hlavě stranou od veřejnosti.

Jašek držel osm dní hladovku kvůli tomu, že mu zpočátku nebyl umožněn kontakt ani s rodinou, ani s českým zastupitelským úřadem. Nakažlivé nemoci se mu vyhnuly, ale i když vypadal vitálně, chce se nyní podrobit lékařskému vyšetření.

Petr Jašek po příletu do Česka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Jašek uvedl, že prošel pěti súdánskými věznicemi. Ocitl se i na samotce zvané lednička, kde prý na něj dozorci záměrně pouštěli studený vzduch. K nejhorším ale podle něho patřil pobyt s desítkami dalších vězňů v nevelké policejní cele.

Jašek si stěžoval na nevyhovující hygienické podmínky. „Skoro stovka lidí chodila na jeden záchod, kde nebyla voda. To jsou podmínky, které nese člověk těžko,“ uvedl.

Nejhorší situace nastala, když byl čtyři měsíce v policejní cele. „V místnosti zhruba čtyři a půl krát pět a půl metru nás někdy bylo i čtyřicet. Na noc nás tam jednou bylo asi třicet tři, nebylo možno se ani pořádně pohnout, ani si najít místo buď k sezení, nebo k stání, možná jenom dřepět. I když to nebylo povoleno, tak tam deset, dvanáct lidí kouřilo, takže když vypnuli proud, což se stávalo alespoň dvakrát do týdne, tak tam bylo úplně nedýchatelno,“ uvedl. 

Súdán odsoudil Jaška mimo jiné za špionáž

Zaorálek se vydal do Súdánu vyjednávat o Jaškově propuštění poté, co byl Čech podle ministerstva zahraničí v lednu odsouzen k dvaceti letům vězení. Agentura AFP s odkazem na Jaškova advokáta uvádí 24 let. Podle české diplomacie bylo odsouzení českého občana neodůvodněné. Pro Zaorálka bylo Jaškovo propuštění prioritou.

„Prezident Umar Bašír udělil milost českému občanu Jaškovi a nařídil jeho okamžité propuštění,“ prohlásil šéf súdánské diplomacie Ibrahím Ghándúr na tiskové konferenci v Chartúmu.

Jašek byl v Súdánu zadržen v prosinci 2015. Podle české diplomacie byl na misionářské výpravě a jeho cílem bylo pomáhat místním křesťanům. Súdánské úřady proti Jaškovi a třem Afričanům vznesly obvinění ze sedmi přečinů, mezi nimiž byla také činnost proti státu, špionáž a vyzvědačství. Vinným Jaška uznaly ve všech bodech.

Organizace Release International k případu už dříve uvedla, že Jašek a další tři lidé byli stíháni za financování protivládních hnutí v Dárfúru a v Jižním Kordofánu. Ve skutečnosti ale podle ní tito lidé pouze chtěli pomoci studentovi z Dárfúru, který utrpěl popáleniny při demonstraci. Jašek podle obhájců lidských práv předal v Súdánu příspěvek pět tisíc dolarů určený na léčbu studenta.

Do Jaškova případu se zapojily i orgány Evropské unie, které pravidelně kritizují porušování lidských práv a násilí proti menšinám v Súdánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...