V Súdánu odsouzený Jašek je zpět v Česku. Po příletu mluvil o bití a ponižování ve vězení

Nahrávám video

V Súdánu vězněný Petr Jašek se vrátil do Česka. Přivezla ho delegace s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), který o jeho propuštění v Chartúmu vyjednával. Letadlo s nimi přistálo těsně před půlnocí na kbelském letišti v Praze. Součástí dohody o propuštění bylo podle Zaorálka obnovení česko-súdánských vztahů. Jašek byl koncem ledna v Súdánu odsouzen k mnohaletému vězení za protistátní činnost. Po příletu uvedl, že ve vězení zažil bití a ponižování.

„Potom, co byl pan Jašek zadržen, tak jsme přerušili všechna jednání se Súdánem. A součástí té finální dohody bylo to, že pokud dojde k propuštění pana Jaška, bude provedeno něco jako restart súdánsko-českých vztahů,“ uvedl po příletu Zaorálek.

„To znamená, že se vrátíme k tomu, co jsme zamýšleli v oblasti ekonomické spolupráce, spolupráce v boji s terorismem, spolupráce v otázkách migrace,“ doplnil šéf diplomacie s tím, že v těchto oblastech obě země spolupracovaly už před Jaškovým zadržením. 

Jašek: Ve vězení mě ponižovali a bili

Jašek v súdánských vězeních strávil 14,5 měsíce. Podle svých slov zažil bití od spoluvězňů z řad islamistů, z nichž jeden údajně patřil k ochrance Usámy bin Ládina. „Mě jako křesťana ponižovali, pak to přerostlo v bití, mučení a psychické ponižování,“ popsal.

„Jinde zase čtyřicet lidí nacpaných do malé cely, možnost jít na záchod jen dvakrát denně, nebo mučení křesťanů.“ Tyhle zážitky si teď chce Petr Jašek srovnat v hlavě stranou od veřejnosti.

Jašek držel osm dní hladovku kvůli tomu, že mu zpočátku nebyl umožněn kontakt ani s rodinou, ani s českým zastupitelským úřadem. Nakažlivé nemoci se mu vyhnuly, ale i když vypadal vitálně, chce se nyní podrobit lékařskému vyšetření.

Petr Jašek po příletu do Česka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Jašek uvedl, že prošel pěti súdánskými věznicemi. Ocitl se i na samotce zvané lednička, kde prý na něj dozorci záměrně pouštěli studený vzduch. K nejhorším ale podle něho patřil pobyt s desítkami dalších vězňů v nevelké policejní cele.

Jašek si stěžoval na nevyhovující hygienické podmínky. „Skoro stovka lidí chodila na jeden záchod, kde nebyla voda. To jsou podmínky, které nese člověk těžko,“ uvedl.

Nejhorší situace nastala, když byl čtyři měsíce v policejní cele. „V místnosti zhruba čtyři a půl krát pět a půl metru nás někdy bylo i čtyřicet. Na noc nás tam jednou bylo asi třicet tři, nebylo možno se ani pořádně pohnout, ani si najít místo buď k sezení, nebo k stání, možná jenom dřepět. I když to nebylo povoleno, tak tam deset, dvanáct lidí kouřilo, takže když vypnuli proud, což se stávalo alespoň dvakrát do týdne, tak tam bylo úplně nedýchatelno,“ uvedl. 

Súdán odsoudil Jaška mimo jiné za špionáž

Zaorálek se vydal do Súdánu vyjednávat o Jaškově propuštění poté, co byl Čech podle ministerstva zahraničí v lednu odsouzen k dvaceti letům vězení. Agentura AFP s odkazem na Jaškova advokáta uvádí 24 let. Podle české diplomacie bylo odsouzení českého občana neodůvodněné. Pro Zaorálka bylo Jaškovo propuštění prioritou.

„Prezident Umar Bašír udělil milost českému občanu Jaškovi a nařídil jeho okamžité propuštění,“ prohlásil šéf súdánské diplomacie Ibrahím Ghándúr na tiskové konferenci v Chartúmu.

Jašek byl v Súdánu zadržen v prosinci 2015. Podle české diplomacie byl na misionářské výpravě a jeho cílem bylo pomáhat místním křesťanům. Súdánské úřady proti Jaškovi a třem Afričanům vznesly obvinění ze sedmi přečinů, mezi nimiž byla také činnost proti státu, špionáž a vyzvědačství. Vinným Jaška uznaly ve všech bodech.

Organizace Release International k případu už dříve uvedla, že Jašek a další tři lidé byli stíháni za financování protivládních hnutí v Dárfúru a v Jižním Kordofánu. Ve skutečnosti ale podle ní tito lidé pouze chtěli pomoci studentovi z Dárfúru, který utrpěl popáleniny při demonstraci. Jašek podle obhájců lidských práv předal v Súdánu příspěvek pět tisíc dolarů určený na léčbu studenta.

Do Jaškova případu se zapojily i orgány Evropské unie, které pravidelně kritizují porušování lidských práv a násilí proti menšinám v Súdánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 13 hhodinami
Načítání...