Německá vláda schválila návrh, který usnadní deportace neúspěšných žadatelů o azyl do jejich vlasti. Umožní také kontrolovat mobilní telefony, tablety a notebooky uprchlíků, kteří do země přijdou bez platných dokladů. Návrh v některých případech počítá i s nasazením elektronických náramků.
Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu běženců, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří ve spolkové republice nemají nárok na azyl ani na jinou formu právní ochrany. Loni jich asi 55 tisíc odešlo dobrovolně a dalších 25 tisíc bylo deportováno. Letos chce spolková vláda výrazně zvýšit počty obou skupin.
Přispět k tomu má i ve středu schválený návrh, který podle všeho bez problémů projde také parlamentem. Do budoucna má díky němu být jednodušší vzít do vazby před vyhoštěním cizince, kteří mohou pro Německo představovat nebezpečí.
Ty, kteří představují bezpečnostní riziko a je u nich vážný zájem na deportaci, bude možné sledovat pomocí elektronických náramků.
Ministr: Někteří migranti přijdou bez dokladů, telefon ale mají
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) navíc získá pravomoc zkontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků bez dokladů, aby mohl ověřit jejich identitu. Podle některých odhadů by takové opatření mohlo dopadnout na desítky tisíc běženců. Výhrady k němu má mimo jiné opoziční strana Levice, podle níž jde o nepřiměřený zásah do soukromí.
Spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére ale považuje opatření za rozumné a přiměřené. Zdůraznil, že BAMF bude mobilní telefony prověřovat, jen když nebude mít jinou možnost, jak totožnost zjistit. Někteří migranti se podle něj klamáním o svém původu snaží zvyšovat svoje šance na setrvání v Německu. Často přitom nemají pas, mobilní telefon ale ano.
Přijatá opatření počítají také s tím, že migrantům, kteří lhali o své identitě, bude možné nařídit pobyt na určitém místě nebo v určité oblasti.
Návrh zákona je jednou z reakcí na prosincový teroristický útok v Berlíně. Jeho pachatele - Tunisana Anise Amriho - se německé úřady v minulosti pokoušely deportovat, avšak neúspěšně.
V Německu bylo na konci loňského roku více než 207 tisíc migrantů, kteří by se měli vrátit do země původu. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od německých úřadů odklad, takže nemusí vycestovat okamžitě.
Německá vláda se snaží motivovat odmítnuté žadatele o azyl k návratu do vlasti i finančně. Letos chce na podporu dobrovolných návratů dát dohromady 90 milionů eur (2,4 miliardy korun).
Ministr de Mairiére zdůraznil, že země dává přednost dobrovolnému navracení uprchlíků, je ale třeba mít prostředky, které umožní deportovat ty, kteří se dobrovolně vrátit nechtějí.
