Moskva obvinila Kyjev z použití zbraní hromadného ničení proti povstaleckým územím na jihovýchodě Ukrajiny. Vyšetřovací výbor Ruské federace podle agentury TASS oznámil, že má nevyvratitelné důkazy o nasazení taktických raket Točka-U vybavených vysoce výbušnou střepinovou a kazetovou municí.
Kyjev podle Moskvy použil v Donbasu zbraně hromadného ničení
Mluvčí Vyšetřovacího výboru, který je ruskou obdobou americké FBI, Světlana Petrenková mediím řekla, že „v rámci trestního vyšetřování událostí na jihovýchodě Ukrajiny byly získány a procesně zdokumentovány nevyvratitelné důkazy použití zbraní hromadného ničení ukrajinskými ozbrojenými silami“.
Údajně jde o taktické raketové komplexy Točka-U nasazené během ozbrojeného konfliktu proti civilnímu obyvatelstvu v Luhanské oblasti, včetně města Luhansku.
Zbraně mohou zasáhnout území o rozloze až 7 hektarů
Jeden typ údajně použitých vysoce výbušných hlavic dokáže rozesít na 14 500 střepin na rozloze 2 až 3 hektarů. Raketa vybavená kazetovou municí pak dokáže ničit živou sílu a neobrněnou techniku v otevřeném prostoru o rozloze od 3,5 do 7 hektarů.
Boje na východní Ukrajině se znovu výrazně zintenzivnily na přelomu ledna a února. Místem tvrdých střetů s desítkami mrtvých a raněných se stala hlavně průmyslová obec Avdijivka. Konflikt si od dubna 2014 vyžádal téměř 10 tisíc obětí na životech.
- Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vypukly v dubnu 2014 a od té doby si vyžádaly kolem deseti tisíc obětí. Boje také dosud vyhnaly ze svých domovů 1,7 milionu lidí.
- 6. dubna 2014 – Demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny přerostly v potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
- 13. dubna 2014 – Kyjev zahájil na východní Ukrajině „rozsáhlou protiteroristickou operaci“ na obranu před údajnou ruskou agresí.
- 28. dubna 2014 – EU a také Spojené státy ohlásily nové sankce proti Rusku. Sankce byly poté několikrát rozšířeny, k odvetným opatřením sáhlo i Rusko.
- 11. května 2014 – V separatisty pořádaných referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost.
- 7. června 2014 – Funkce ukrajinského prezidenta se ujal podnikatel a jeden z nejbohatších lidí na Ukrajině Petro Porošenko, který vyhrál květnové předčasné prezidentské volby v prvním kole. Hned po nástupu do funkce odmítl březnovou ruskou anexi Krymu a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což později několikrát důrazně zopakoval.
- 18. června 2014 – Porošenko vyhlásil první příměří. Po deseti dnech ho ale ukončil, protože ho podle něj neustále separatisté porušovali.
- 5. července 2014 – Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbolu jejich boje.
- 17. července 2014 – V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě. Nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Mezinárodní tým vyšetřovatelů v září 2016 oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska.
- 5. září 2014 – Na východní Ukrajině začalo platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří ale bylo ihned porušováno a nezajistilo ho ani přijetí akčního plánu pro mír o několik dní později, který předpokládal vznik 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami, z níž měly být staženy všechny těžké zbraně.
- 22. ledna 2015 – Po třech měsících takzvané druhé bitvy o doněcké letiště ukrajinská armáda vzdala obranu toho objektu.
- 14. února 2015 – Začalo platit další příměří. Takzvaná druhá minská dohoda intenzitu bojů zmírnila, ale bojovalo se dál. Kromě zastavení palby dohoda nařídila stažení těžkých zbraní z fronty a výměnu zajatců. Stanovila rovněž harmonogram politických reforem, jejichž cílem je decentralizace státní správy.
- 18. února 2015 – Do rukou povstalců se po jedné z největších bitev války dostalo strategické město Debalceve, v němž sídlila asi pětitisícová ukrajinská posádka a které je strategickým dopravním uzlem na trase Doněck–Luhansk.
- 17. března 2015 – Ukrajinský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za „dočasně okupovaná území“.
- 1. září 2015 – V platnost vstoupilo nové příměří. Situace na frontě se relativně uklidnila.
- 22. prosince 2015 – Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky. Boje se sice uklidnily, jádrem sporů ale zůstala politická ujednání minských dohod.
- 22. března 2016 – Ruský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou, obžalovanou z účasti na vraždě ruských novinářů zabitých na východě Ukrajiny, na 22 let za mříže. Do své vlasti se Savčenková vrátila 25. května výměnou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině.
- 30. dubna 2016 – O půlnoci vstoupilo v platnost další „úplné“ příměří v oblasti. Opět bylo porušováno.
- 1. září 2016 – Na východě Ukrajiny začalo platit další příměří. Po několikadenním klidu se opět začalo bojovat a 15. září začalo platit další příměří.
- 29. listopadu 2016 – Bez úspěchu skončilo jednání ministrů zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v běloruském Minsku. Čekalo se přitom, že dojednají takzvanou cestovní mapu, vedoucí k uklidnění krize.
- 23. prosince 2016 – O půlnoci vešlo v platnost další příměří. Klid zbraní se ale nadále porušuje.
- Zdroj: ČTK