Narkobaron Guzmán si stěžuje na podmínky ve vězení

Za přísných bezpečnostních opatření předstoupil v pátek před soud v New Yorku mexický narkobaron Joaquín Guzmán. Jeho právníci kritizovali špatné podmínky ve vězení a zpochybnili proces jeho vydání z Mexika do USA. Obžaloba požaduje výměnu jeho obhájců kvůli možnému střetu zájmů. Při prvním slyšení 20. ledna Guzmán uvedl, že je nevinný.

Guzmán, přezdívaný kvůli své výšce 168 centimetrů El Chapo (Prcek), čelí v USA mimo jiné obviněním z vraždy, pašování drog, praní špinavých peněz a nelegálního držení zbraní. Jeho obhájci si nyní stěžovali, že musí trávit ve vězení 23 hodin v izolaci.

„Byla přijata výjimečná opatření a myslím, že všichni víme proč,“ reagoval na stížnost lakonicky soudce Brian Cogan. Šéf drogového kartelu Sinaloa Guzmán, který byl v Mexiku již v 90. letech odsouzen ke dvaceti rokům vězení za vraždu a obchod s drogami, totiž v minulosti z mexického vězení dvakrát uprchl.

Převoz Guzmána k newyorskému soudu
Zdroj: Reuters

V lednu 2001 se Guzmánovi podařilo uniknout z věznice s maximální ostrahou v dodávce, která vozí prádlo. Na útěku byl 13 let, než byl v únoru 2014 dopaden. V červenci 2015 se mu podařilo utéci z káznice znovu, a to 1,5 kilometru dlouhým podzemním tunelem, jenž vedl z jeho cely do domu v polích. Dopaden byl loni v lednu ve svém rodném státě Sinaloa. 

Obhajoba v pátek před soudem zpochybnila také proces extradice z Mexika do USA, kam byl Guzmán vydán minulý měsíc. Obhájci prý nedostali příslušnou dokumentaci.

30 minut
Horizont ČT24: Guzmánovo rodiště se bojí budoucnosti
Zdroj: ČT24

Podle obžaloby by měli být obhájci Michael Schneider a Michelle Gelerntová vyměněni, protože u nich hrozí „střet zájmů“. V minulosti prý zastupovali jako obhájci několik osob, které mohou být nyní v Guzmánově případu povoláni jako svědci. 

V soudní síni byla v pátek přítomna i Guzmánova sedmadvacetiletá manželka Emma Coronelová, s nímž má šéf drogového kartelu dvě děti. Obhajoba si rovněž stěžovala, že Coronelová nesmí Guzmána ve vězení na Manhattanu navštěvovat.

Guzmánova manželka Emma Coronelová (vlevo)
Zdroj: Reuters

Guzmán v USA čelí celkem 17 různým obviněním. Podle prokuratury je zodpovědný za existenci rozsáhlé kriminální sítě, která mezi lety 1989 a 2014 přepravila a distribuovala 200 tun drog z Kolumbie do USA a Kanady v hodnotě asi 14 miliard dolarů (zhruba 350 miliard korun). Těmito penězi mexický narkobaron korumpoval úředníky a nakupoval za ně zbraně. Další slyšení s Guzmánem se má konat 5. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...