Rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy se shoduje s písmem agenta komunistické tajné policie pod krycím jménem Bolek. Potvrdili to experti. Podle listu Gazeta Wyborcza měl agent Bolek spolupracovat se Státní bezpečností (SB) od prosince 1970 do července 1971 a svým donášením přitížil asi dvaceti lidem. Walesa veškerá obvinění odmítá.
Walesa byl agentem polské Státní bezpečnosti, potvrdili experti na základě rozboru písma
Walesovo písmo se shoduje s rukopisem agenta polské komunistické policie (zdroj: ČT24)
Experti zkoumali rukopisy devět měsíců za použití nejmodernějších technologií. „K dispozici měli celkem 142 dokumentů, které Walesa podepsal mezi lety 1963 a 2016. Nemají žádné pochyby o tom, že podpis, který je pod hlavním dokumentem z prosince 1970, patří právě Walesovi,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Bývalý vůdce protestního odborového hnutí Solidarita, jež stálo v čele odporu proti komunistickému režimu, čelil obviněním ze spolupráce s tajnou policií už v minulosti. Nositel Nobelovy ceny za mír to ale vždy označoval za lež.
Řada polských historiků má Walesovi za zlé, že se nechce přiznat, že promarnil příležitost. Walesa říká, že se bude obracet na mezinárodní organizace a činit veškeré kroky, aby očistil své jméno. Obliba exprezidenta je ale stále nižší.
GALERIE
Walesa
Složka agenta s krycím jménem Bolek se našla v pozůstalosti posledního polského komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka. Spis obsahuje 575 stran - většinou jde o hlášení ručně psaná tajnými policisty, některé listiny psal i přímo Bolek.
Podle záznamů spolupracoval Bolek se Státní bezpečností (SB) intenzivně od prosince 1970 do července následujícího roku. Walesa byl tehdy zaměstnán jako elektrikář v gdaňské loděnici. Vedl tam dělnické protesty, které režim v prosinci 1970 utopil v krvi. Poté styky slábly a formálně byla spolupráce ukončena v červnu 1976.
Nevěřím, že by grafolog, na kterého by nebyl vyvíjen nátlak, potvrdil očividnou lež. Už jsem řekl dříve, že ani nevím, jak byly ty dokumenty vytvořeny. Dokumenty byly vytvořeny, protože Kiszczak nevěřil protokolům, nevěřil výpovědím. Kiszczak věřil pouze odposlechům.
Potvrzuje to shrnutí z roku 1974. SB spočítala, že Bolek v roce 1971 dostal za informace 9400 zlotých, v roce 1972 pouze 1600 a v roce 1973 nic, protože „předávané informace neměly operativní hodnotu“.
„Dokumenty jenom dokreslují, co bylo známé od počátku devadesátých let. Spolupráce je prokázaná, dokonce se našel dokument v archivu Státní bezpečnosti, kdy počátkem osmdesátých let při vzniku Solidarity polská bezpečnost informuje Státní bezpečnost, že Lech Walesa je jejich bývalým spolupracovníkem,“ řekl loni v březnu Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů.
Schovánek: Pro mě to byla hotová věc už v devadesátých letech (zdroj: ČT24)
Spis údajného agenta Bolka
Kauza Walesa jako další z třecích bodů mezi vládou a opozicí
Písmo porovnávali odborníci v Krakově. Jejich zjištění prezentoval Institut národní paměti (IPN), který má v Polsku na starosti vyšetřování zločinů komunismu a nacismu. Opoziční média tvrdí, že IPN se za současného vedení stal svého druhu historickou policií, jež dohlíží na „správný“ výklad dějin.
Expremiér Donald Tusk IPN už dříve vyzval, aby nezneužíval státních fondů a působil jako politicky a ideologicky nezávislá instituce.
Walesa se navíc ve zlém rozešel s Jaroslawem Kaczyńským, který je nyní jako šéf vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost považován za nejmocnějšího muže v Polsku, ačkoli formálně nezastává žádnou funkci.
„Vše, co jsme se dnes dozvěděli, je součást války s Lechem Walesou a polskými dějinami, kterou roky vedou (vládní strana) Právo a spravedlnost (PiS) a Jaroslaw Kaczyński. PiS vynáší rozsudek nad Walesou, nad polskými dějinami,“ prohlásil předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Připomněl, že svého času právě bratři Kaczyńští prosadili Walesu do funkce prezidenta, než se rozešli ve zlém.
Pro polská pravicová média není kauza Walesa náhoda. Bývalý prezident je pro ně symbolem tiché kolaborace části polských politických elit s postkomunisty i po roce 1989.
„Je to vlastně ukázka fungování Polska po roce 1989. To, že v některých domech se dodnes schovávají takové dokumenty, je vizitkou dosavadního Polska,“ míní současný prezident Andrzej Duda.
Exprezident tvrdí, že mluvil jen s kontrarozvědkou
Walesu už dříve nařčení ze spolupráce s komunistickou policií zbavil lustrační soud. „To vyrobila SB, aby na základě mého spisu brala peníze. Já jsem se musel v práci na příkaz vedoucího bavit ne s SB, ale s kontrarozvědkou, a to bylo možná pětkrát do roku 1976,“ bránil se exprezident s tím, že nikdy neprozradil žádné příjmení a nikomu neublížil.
Walesův právní zástupce Jan Widacki řekl televizi Polsat News, že záležitost zdaleka nepovažuje za uzavřenou a možná bude požadovat nový grafologický rozbor. Třiasedmdesátiletý Walesa je nyní podle něj na cestě do Latinské Ameriky, kde se má zúčastnit jedné konference. Podle webu Wprost.pl lze Walesovu reakci očekávat nejdříve ve středu.
Na obranu otce vystoupil europoslanec Jaroslaw Walesa, který upozornil, že expertní posudky se opírají o jedinou analýzu dokumentů, shromažďovaných někdejším mistrem dezinformací a podvrhů, komunistickým ministrem vnitra, a že expertizu si objednal ústav, který je „loutkou v rukou vlády“ nepřátelské vůči Walesovi.
„Je mi líto, že mého otce zase stavějí ke zdi a pokoušejí se ho zabít, fyzicky, i jako veřejnou osobu. Je to hnusné a hanebné,“ řekl televizi TVN 24.
Polská veřejnost je v pohledu na Walesovu údajnou spolupráci rozdělena. Část tvrdí, že současný nález potvrzuje dlouho známou pravdu. Naopak Walesovi stoupenci se domnívají, že jde o snahu pošpinit jméno nositele Nobelovy ceny za mír, a protestovali už dříve ve Walesově domovském Gdaňsku.
Na cestu protirežimního aktivisty se elektrikář z gdaňských loděnic V. I. Lenina vydal v prosinci 1970. Polsko tehdy zasáhla vlna nepokojů vyvolaná zhoršením životních podmínek a Walesa pomáhal organizovat stávku na svém pracovišti. V té době byl zřejmě kontaktován polskou tajnou službou. V roce 1976 přišel Walesa kvůli kritice režimem ovládaných odborů o práci v loděnici. To ho přimělo, aby se do činnosti opozice zapojil ještě intenzivněji.
V létě 1980 se Polskem prohnala další z pravidelných stávkových vln. Walesa neváhal, přelezl zeď gdaňské loděnice a na svém někdejším pracovišti se postavil do čela okupační stávky. Záhy se navíc ujal řízení Mezipodnikového stávkového výboru, který koordinoval protesty v dalších závodech.
Podpis takzvaných gdaňských dohod, v nichž komunisté přistoupili na většinu požadavků dělníků, učinil z Walesy ikonu opozičního hnutí. Následně se stal předsedou prvních nezávislých odborů v komunistickém bloku, jež vznikly právě na základě gdaňských dohod. Vznik Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita na podzim 1980 vyvolal v Polsku euforii. „Karneval svobody“, jak se někdy označují měsíce následující po vzniku Solidarity, skončil v prosinci 1981.
Generál Wojciech Jaruzelski tehdy vyhlásil v celé zemi válečný stav a s pomocí armády a policie zatlačil Solidaritu do podzemí. Walesa byl v prosinci 1981 mezi prvními internovanými představiteli opozice. Na svobodu se dostal na podzim 1982. Hned následující rok získal Nobelovu cenu míru a setkala se s ním řada představitelů západních zemí.
Uvolňování politických poměrů v Sovětském svazu po nástupu Michaila Gorbačova přimělo ve druhé polovině 80. let progresivnější část polských komunistů k navázání styků s opozicí.
Vyvrcholením tohoto procesu byla jednání u kulatého stolu, na nichž se zástupci opozice dohodli s představiteli moci na vypsání polosvobodných parlamentních voleb.
Ty se konaly v červnu 1989 a skončily triumfem nekomunistických kandidátů. Ačkoliv byl Walesa aktivním účastníkem jednání, ambici stát se poslancem neměl. Posléze nicméně oznámil, že se hodlá ucházet o nejvyšší ústavní funkci v zemi.
Prezidentem se stal v prosinci 1990. Jako hlava státu musel čelit narůstající nespokojenosti Poláků s vývojem v postkomunistickém období, především z ekonomických reforem. Po vítězství levice v roce 1993 začal prosazovat silný prezidentský systém a někdy až údajnými diktátorskými sklony a ostrou kritikou vlády začal upadat v nemilost.
Ve volbách v roce 1995 už Walesa neuspěl. Po odchodu z vrcholné politiky založil křesťanskodemokratickou stranu a po propadu ve volbách v roce 2000 se stáhl do ústraní. V poslední době cestuje, přednáší a píše knihy.
Lech Walesa