Gauck v posledním projevu: Německo potřebuje demokracii schopnou obrany i boje

Demokracii schopnou obrany i boje požadoval v proslovu na závěr svého funkčního období německý prezident Joachim Gauck. Vyslovil se také pro posílení bezpečnosti v Německu i v zahraničí. Zároveň varoval před populismem. Gauck se rozhodl neucházet o druhý prezidentský mandát, v březnu ho v úřadu pravděpodobně nahradí dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Gauck se domnívá, že Německo je na tom, co se týče demokracie, nejlépe v historii. Liberální demokracie a politický a normativní projekt Západu se ale podle něj zároveň ocitá pod palbou. „Nesmíme si důvěru v nás a v naši demokracii nechat vzít,“ varoval končící prezident.

„Nyní, po téměř pěti letech, jsem si silněji vědom, že demokratickému a stabilnímu Německu hrozí i nebezpečí. A že bude třeba mnoho úsilí, abychom ho připravili na budoucnost,“ uvedl Gauck v proslovu předneseném před asi dvěma stovkami hostů, kteří se shromáždili v berlínském zámku Bellevue, sídle německých prezidentů.

Nahrávám video

V souvislosti s nedávným teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Gauck vyzval, aby bylo Německo silným státem. „Právní stát prohraje, když se prokáže být v boji s násilím a terorem příliš slabým či bezradným,“ řekl prezident. Posílení bezpečnosti není podle něj ohrožením demokracie, ale podmínkou její ochrany.

Němci mají zůstat Evropany

S ohledem na obavy z globalizace či migrace zdůraznil Gauck sílu německé demokracie. Apeloval proto na Němce, aby neztratili víru ve vlastní síly. Správnou odpovědí nacionalistům je podle něj to, že „coby Evropané zůstaneme Němci“. Němci mají podle Gaucka všechny důvody pro to, aby si věřili a aby byli hrdí na Evropskou unii coby „výjimečný projekt míru a blahobytu“.

V souvislosti s uprchlickou krizí Gauck uvedl, že „bez efektivního zajištění evropských vnějších hranic, bez řízené evropské imigrační politiky a bez zlepšení životních podmínek v zemích původu (migrantů) lze očekávat, že nás i v budoucnu čeká řada krizových momentů“. 

Loučící se prezident upozornil na riziko falešných zpráv na sociálních sítích. Varoval před zjednodušeními a populisty, zároveň ale také před unáhleným označováním za populistu kohokoliv s odlišným názorem. 

Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty. Nepočítá se původ, ale postoj.
Joachim Gauck

Německo podle Gaucka musí převzít také více zodpovědnosti za dění v zahraničí. „S ohledem na výzvy naší doby a naše možnosti bychom mohli a měli činit výrazně více,“ řekl.

Gauckův nástupce bude znám v únoru

Gauckův mandát skončí 18. března. Prezident už loni v červnu sdělil, že se o druhé funkční období ucházet nebude. Za důvod svého rozhodnutí označil vysoký věk, příští úterý oslaví někdejší luteránský pastor Gauck 77. narozeniny. Na konci druhého mandátu by mu tak bylo 82 let.

Spolkové shromáždění, které se skládá ze zástupců Spolkového sněmu a jednotlivých spolkových zemí, zvolí 12. února nového prezidenta. Na základě dohody vládních křesťanských a sociálních demokratů by se jím měl stát dosavadní šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 37 mminutami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 56 mminutami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 1 hhodinou

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 1 hhodinou

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 1 hhodinou

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Litva patří mezi země EU, které čelí nejprudšímu poklesu počtu obyvatel

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.