Gauck v posledním projevu: Německo potřebuje demokracii schopnou obrany i boje

Demokracii schopnou obrany i boje požadoval v proslovu na závěr svého funkčního období německý prezident Joachim Gauck. Vyslovil se také pro posílení bezpečnosti v Německu i v zahraničí. Zároveň varoval před populismem. Gauck se rozhodl neucházet o druhý prezidentský mandát, v březnu ho v úřadu pravděpodobně nahradí dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Gauck se domnívá, že Německo je na tom, co se týče demokracie, nejlépe v historii. Liberální demokracie a politický a normativní projekt Západu se ale podle něj zároveň ocitá pod palbou. „Nesmíme si důvěru v nás a v naši demokracii nechat vzít,“ varoval končící prezident.

„Nyní, po téměř pěti letech, jsem si silněji vědom, že demokratickému a stabilnímu Německu hrozí i nebezpečí. A že bude třeba mnoho úsilí, abychom ho připravili na budoucnost,“ uvedl Gauck v proslovu předneseném před asi dvěma stovkami hostů, kteří se shromáždili v berlínském zámku Bellevue, sídle německých prezidentů.

8 minut
Redaktor LN Schuster: Gauck obnovil důvěru v prezidentský úřad
Zdroj: ČT24

V souvislosti s nedávným teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Gauck vyzval, aby bylo Německo silným státem. „Právní stát prohraje, když se prokáže být v boji s násilím a terorem příliš slabým či bezradným,“ řekl prezident. Posílení bezpečnosti není podle něj ohrožením demokracie, ale podmínkou její ochrany.

Němci mají zůstat Evropany

S ohledem na obavy z globalizace či migrace zdůraznil Gauck sílu německé demokracie. Apeloval proto na Němce, aby neztratili víru ve vlastní síly. Správnou odpovědí nacionalistům je podle něj to, že „coby Evropané zůstaneme Němci“. Němci mají podle Gaucka všechny důvody pro to, aby si věřili a aby byli hrdí na Evropskou unii coby „výjimečný projekt míru a blahobytu“.

V souvislosti s uprchlickou krizí Gauck uvedl, že „bez efektivního zajištění evropských vnějších hranic, bez řízené evropské imigrační politiky a bez zlepšení životních podmínek v zemích původu (migrantů) lze očekávat, že nás i v budoucnu čeká řada krizových momentů“. 

Loučící se prezident upozornil na riziko falešných zpráv na sociálních sítích. Varoval před zjednodušeními a populisty, zároveň ale také před unáhleným označováním za populistu kohokoliv s odlišným názorem. 

Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty. Nepočítá se původ, ale postoj.
Joachim Gauck

Německo podle Gaucka musí převzít také více zodpovědnosti za dění v zahraničí. „S ohledem na výzvy naší doby a naše možnosti bychom mohli a měli činit výrazně více,“ řekl.

Gauckův nástupce bude znám v únoru

Gauckův mandát skončí 18. března. Prezident už loni v červnu sdělil, že se o druhé funkční období ucházet nebude. Za důvod svého rozhodnutí označil vysoký věk, příští úterý oslaví někdejší luteránský pastor Gauck 77. narozeniny. Na konci druhého mandátu by mu tak bylo 82 let.

Spolkové shromáždění, které se skládá ze zástupců Spolkového sněmu a jednotlivých spolkových zemí, zvolí 12. února nového prezidenta. Na základě dohody vládních křesťanských a sociálních demokratů by se jím měl stát dosavadní šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 46 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...