Gauck v posledním projevu: Německo potřebuje demokracii schopnou obrany i boje

Demokracii schopnou obrany i boje požadoval v proslovu na závěr svého funkčního období německý prezident Joachim Gauck. Vyslovil se také pro posílení bezpečnosti v Německu i v zahraničí. Zároveň varoval před populismem. Gauck se rozhodl neucházet o druhý prezidentský mandát, v březnu ho v úřadu pravděpodobně nahradí dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Gauck se domnívá, že Německo je na tom, co se týče demokracie, nejlépe v historii. Liberální demokracie a politický a normativní projekt Západu se ale podle něj zároveň ocitá pod palbou. „Nesmíme si důvěru v nás a v naši demokracii nechat vzít,“ varoval končící prezident.

„Nyní, po téměř pěti letech, jsem si silněji vědom, že demokratickému a stabilnímu Německu hrozí i nebezpečí. A že bude třeba mnoho úsilí, abychom ho připravili na budoucnost,“ uvedl Gauck v proslovu předneseném před asi dvěma stovkami hostů, kteří se shromáždili v berlínském zámku Bellevue, sídle německých prezidentů.

Nahrávám video

V souvislosti s nedávným teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Gauck vyzval, aby bylo Německo silným státem. „Právní stát prohraje, když se prokáže být v boji s násilím a terorem příliš slabým či bezradným,“ řekl prezident. Posílení bezpečnosti není podle něj ohrožením demokracie, ale podmínkou její ochrany.

Němci mají zůstat Evropany

S ohledem na obavy z globalizace či migrace zdůraznil Gauck sílu německé demokracie. Apeloval proto na Němce, aby neztratili víru ve vlastní síly. Správnou odpovědí nacionalistům je podle něj to, že „coby Evropané zůstaneme Němci“. Němci mají podle Gaucka všechny důvody pro to, aby si věřili a aby byli hrdí na Evropskou unii coby „výjimečný projekt míru a blahobytu“.

V souvislosti s uprchlickou krizí Gauck uvedl, že „bez efektivního zajištění evropských vnějších hranic, bez řízené evropské imigrační politiky a bez zlepšení životních podmínek v zemích původu (migrantů) lze očekávat, že nás i v budoucnu čeká řada krizových momentů“. 

Loučící se prezident upozornil na riziko falešných zpráv na sociálních sítích. Varoval před zjednodušeními a populisty, zároveň ale také před unáhleným označováním za populistu kohokoliv s odlišným názorem. 

Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty. Nepočítá se původ, ale postoj.
Joachim Gauck

Německo podle Gaucka musí převzít také více zodpovědnosti za dění v zahraničí. „S ohledem na výzvy naší doby a naše možnosti bychom mohli a měli činit výrazně více,“ řekl.

Gauckův nástupce bude znám v únoru

Gauckův mandát skončí 18. března. Prezident už loni v červnu sdělil, že se o druhé funkční období ucházet nebude. Za důvod svého rozhodnutí označil vysoký věk, příští úterý oslaví někdejší luteránský pastor Gauck 77. narozeniny. Na konci druhého mandátu by mu tak bylo 82 let.

Spolkové shromáždění, které se skládá ze zástupců Spolkového sněmu a jednotlivých spolkových zemí, zvolí 12. února nového prezidenta. Na základě dohody vládních křesťanských a sociálních demokratů by se jím měl stát dosavadní šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 8 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...