V Sýrii začalo platit příměří v režii Ruska a Turecka

Nahrávám video

V Sýrii začalo o půlnoci (23:00 našeho času) platit příměří, na kterém se dohodli povstalci s Asadovým režimem. Jako garanti na něj dohlíží Rusko a Turecko. Příměří se nevztahuje na džihádistické skupiny. Podle aktivistů z opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) se zdá, že nepřátelské strany příměří dodržují. Dřívější pokusy o klid zbraní ztroskotaly.

Režim a vzbouřenci podepsali celkem tři dokumenty. Příměří se netýká Islámského státu, Fronty dobytí Sýrie a s nimi spřátelených džihádistických skupin. Součástí klidu zbraní nebudou podle opoziční Svobodné syrské armády (FSA) ani kurdské milice YPG.

Byly podepsány tři dokumenty. První je dohoda o příměří mezi syrskou vládou a ozbrojenou opozicí na celém území Sýrie. Druhý dokument shrnuje opatření, která pomohou klid zbraní udržet. Třetí je oznámení o připravenosti k jednání o míru.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Je nesmírně důležité, aby země, které mají vliv na válčící skupiny, podpořily klid zbraní, konstatovalo turecké ministerstvo zahraničí. Podle Putina jsou obě strany konfliktu připraveny zahájit mírová jednání. Ty mají probíhat v kazašské Astaně a mohly by se odehrát ještě před 20. lednem, tedy datem inaugurace Donalda Trumpa. Příměří přivítal také zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.

Krátce před začátkem klidu zbraní zahynulo podle aktivistů ze SOHR při náletech a ostřelování předměstí Damašku nejméně 22 lidí. Mezi mrtvými je údajně přinejmenším 14 dětí. V Damašku byla během dne hlášena také minometná palba na ambasádu Ruska. Podle ruských zdrojů však nikoho nezabila ani nezranila.

Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua má příměří zahrnovat 62 tisíc opozičních bojovníků po celé Sýrii. Největší skupinou je hnutí Ahrár aš-Šám s 16 tisíci bojovníky. To ovšem během dne sdělilo, že má k dohodě o příměří řadu výhrad, a proto ji zatím nepodepsalo.

Opozice do budoucna s Asadem nepočítá

„Rozhovory o politickém řešení budou ve shodě s ženevským procesem,“ upozornila Svobodná syrská armáda (FSA) s tím, že Asad nebude mít v budoucí Sýrii žádné místo. FSA tak odkázala na dřívější ujednání, která předpokládají, že mírový politický proces vyústí v novou ústavu a volby.

Troufám si tvrdit, že Rusku nejde o osobu Bašára Asada, jde mu o to, aby tam byl někdo, kdo bude závislý na Moskvě.
Pavel Novotný
editor ČRo Plus

Také Turecko odmítá jakoukoli dohodu, která by počítala s Asadem v čele státu. Kvůli zásadnímu rozdílu v představách o budoucnosti země zatím každé jednání o míru zkrachovalo.

Na jedné věci se ale zatím povstalci s režimem přece jen shodli: ze Sýrie by měli odejít bojovníci z ciziny. Část vojáků stáhne i Rusko. „Šíitské skupiny, které do Sýrie přišly z jiných států, budou muset odejít. A Hizballáh se musí vrátit do Libanonu,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.

Zatímco Rusko patří k hlavním spojencům syrského režimu, Turecko podporuje umírněnou opozici. Ankara zasahuje s pomocí Svobodné syrské armády na severu země, odkud se snaží vyhnat islamisty a zabránit Kurdům, aby dostali pod kontrolu větší území.

Obě země ovšem v poslední době úzce spolupracují. Podle tureckých médií ruské letectvo ve středu dokonce podpořilo tureckou ofenzivu u severosyrského města Al-Báb, které je pod kontrolou IS. Ankara to ale oficiálně nepotvrdila. Pokud se nálet skutečně uskutečnil, je to první případ takové spolupráce mezi Ankarou a Moskvou v Sýrii.

Asadovým silám se nedávno podařilo dostat pod kontrolu kdysi nejlidnatější syrské město Aleppo, které bylo dlouhé roky rozděleno mezi rebely a Damašek. Povstalci ztrátou města utrpěli velkou ránu, Asadovi naopak vzrostlo sebevědomí, že se mu podaří postupně dobýt Sýrii zpět.

Asad ve čtvrtek v Damašku řekl, že Evropa může pomoci Sýrii jen tak, že přestane podporovat teroristy, zruší sankce a uzná, že o řešení situace v zemi mohou rozhodnout pouze sami Syřané. Zároveň ocenil Rusko za to, že chrání nejen bezpečnost Syřanů, ale v konečném důsledku i bezpečnost Rusů a Evropanů. Putinovi slíbil dodržení příměří a chystané rozhovory v Astaně označil za důležitý krok pro konečné urovnání syrského konfliktu.

Moskva s Ankarou dojednaly dohodu bez účasti USA

Spojené státy zůstaly stranou nejnovějších jednání, neočekává se ani jejich účast na jednání v Astaně. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně uvedl, že se USA k mírovému procesu mohou připojit, až se funkce na konci ledna ujme nový prezident Donald Trump.

Spojené státy dojednané příměří považují za pozitivní krok. Washington věří, že klid zbraní bude všemi stranami konfliktu dodržován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 1 hhodinou

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 3 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 4 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 7 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...