Do druhého kola hlasování o kandidátovi francouzských Republikánů na prezidenta postupují expremiéři Francois Fillon a Alain Juppé. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy skončil třetí. Porážku uznal a naznačil, že z politiky odejde.
První kolo vyhrál Fillon, který po sečtení hlasů získal 44,2 procenta. Spolu s ním postupuje do druhého kola, které se uskuteční 27. listopadu, další bývalý předseda vlády a starosta Bordeaux Alain Juppé s 28,5 procenty hlasů. Nicolas Sarkozy dostal 20,6 procent.
Sarkozy už svůj nezdar uznal. Zároveň hned zvýšil naději Fillona na získání kandidatury, když oznámil, že pro něj bude ve druhém kole hlasovat. „Musím upřímně říci, že ať už byly naše neshody jakékoli, zdá se, že Francois Fillon nejlépe pochopil výzvy, před nimiž stojí Francie. Budu pro něj hlasovat,“ prohlásil bývalý prezident.
Sarkozy naznačil, že z politiky odejde
Sarkozy současně naznačil, že z politiky zřejmě odejde. „Je načase, abych vyzkoušel život, který bude naplněn spíše soukromými než veřejnými vášněmi,“ řekl exprezident.
Fillona už nejnovější průzkum veřejného mínění pasoval na favorita druhého kola. Podle průzkumu organizace OpinionWay by nyní dostal 56 procent hlasů. „Všem Francouzům, bez ohledu na to, koho volili, říkám, že přichází změna, která Francii dostane nahoru,“ řekl Fillon svým stoupencům.
Fillon vedl tři francouzské vlády v letech 2007 až 2012, je v ekonomice liberálem, čímž je mezi francouzskými politiky spíše výjimkou, a je obdivovatelem zesnulé britské premiérky Margaret Thatcherové, uvedla agentura Reuters.
Volby se nezúčastnila vůdkyně nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová, která hodlá kandidovat na prezidentku v příštím roce samostatně a jíž průzkumy dávají jednoznačné šance probojovat se do druhého kola volby.
- Volí se dvoukolovým systémem. První kolo proběhne 23. dubna a druhé 7. května příštího roku. Do druhého kola vždy postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.
- Funkční období prezidenta je pět let, každý může být zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.
- Prezident má poměrně silné postavení, může například rozpustit Národní shromáždění, zodpovídá za zahraniční politiku a ozbrojené síly, podepisuje zákony nebo je vrací parlamentu, má právo udělovat milosti.
- V posledních volbách v roce 2012 zvítězil socialista Francois Hollande s 51,6 % hlasů nad republikánem Nicolasem Sarkozym s 48,4 % hlasů.
Výsledek prvního kola ve Francii překvapil. Bývalý favorit průzkumů Juppé se stal outsiderem, takže konečný výsledek těchto primárek je nyní nepředvídatelný. Shodla se na tom většina francouzských komentátorů. Ve hře je přitom hodně, protože podle dosavadních anket se má vítěz primárek příští rok na jaře stát novým prezidentem Francie.
Hlasování se mohli účastnit registrovaní zájemci z řad veřejnosti. Voleb se zúčastnily zhruba čtyři miliony lidí, na mnoha místech po celé zemi se kvůli hlasování tvořily dlouhé fronty. Volit mohl kdokoliv, kdo zaplatil poplatek dvě eura a svým podpisem stvrdil, že sdílí středo- a pravicové hodnoty. Nemusel ale mít stranický průkaz, což umožnilo i hlasování voličů jiného politického zaměření.
Vládnoucí socialisté pořádají své vlastní primárky v lednu. Socialistický prezident Francois Hollande, který je u veřejnosti hluboce nepopulární, ještě neoznámil, zda bude znovu kandidovat.
