Oteplování jako čínský výmysl? Peking to odmítá, od Trumpa očekává moudré kroky

Klimatické konferenci v marockém Marrákeši vévodí obavy z dalších Trumpových kroků. Náměstek čínského ministra zahraničí Liou Čen-min odmítl jeho tvrzení, že globální oteplování je výmysl Číny, která chce poškodit americkou ekonomiku. Náměstek připomněl, že Trumpovi předchůdci z řad republikánů patřili mezi strůjce jednání o změnách klimatu.

Trump během prezidentské kampaně označil klimatické změny za podvod a odmítl dál přispívat do programů OSN, které mají za cíl snížit globální oteplování. Prohlásil taky, že hodlá oživit americký uhelný sektor.

Globální oteplování označil miliardář za poplašnou zprávu vytvořenou Čínou s cílem snížit konkurenceschopnost amerických výrobců.

Peking to ale důrazně odmítl. „Když se podíváte na historii jednání o klimatických změnách, zjistíte, že je ve skutečnosti inicioval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) s podporou (amerických) republikánů během vlády Ronalda Reagana a George Bushe staršího na konci 80. let,“ konstatoval náměstek šéfa čínské diplomacie Liou.

Trumpa přitom vyzval, aby přijal „moudré rozhodnutí“ ohledně závazku USA v boji proti globálnímu oteplování. Na nového šéfa Bílého domu apeloval v tomto duchu i francouzský prezident Francois Hollande.

Na 200 zemí se po dlouhém vyjednávání dohodlo na nové smlouvě na loňském summitu v Paříži. Dohoda má udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia. V platnost vešla v listopadu poté, co ji k radosti ekologických aktivistů ratifikovali i největší světoví znečišťovatelé ovzduší, tedy Čína a USA.

Trump může jednat rychle, obávají se právní experti

Překvapivé Trumpovo vítězství by ale mohlo vše změnit. Dohoda ukládá, že jednotlivé země od ní smějí odstoupit nejdříve za čtyři roky, tedy v době, kdy se budou konat příští americké prezidentské volby.

Právní experti si ale myslí, že by Trump tato nařízení mohl obejít a zrušit účast Spojených států v pařížské dohodě do jednoho roku, jelikož by mohl vypovědět Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu z roku 1992.

Ta je předchůdkyní pařížské dohody a má pouze roční výpovědní lhůtu. Odstoupení od Rámcové úmluvy by automaticky zrušilo účast USA v pařížské dohodě, protože obě dohody jsou provázané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 17 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.