Doba mezi volbami a uvedením do úřadu se nazývá „přechodná“ a slouží k tomu, aby dosluhující prezident předal vládu novému. Ten má v tomto období čas sestavit kabinet. Už ve čtvrtek se oba poprvé setkali.
Sbory volitelů se sejdou v každém ze svých států a odděleně hlasují o prezidentovi i viceprezidentovi. I když se teoreticky nemusí řídit většinovými hlasy voličů, zpravidla tak činí. Připomeňme jednoduché pravidlo: prostá většina v daném státě znamená přísun všech volitelů pro konkrétního kandidáta.
PŘIPOMEŇTE SI VOLEBNÍ SYSTÉM VČETNĚ TZV. VOLITELŮ:
Právě tato shoda okolností zastihla v roce 2012 Baracka Obamu. Slib tak složil hned dvakrát: nejprve v neděli v Oválné pracovně - za přítomnosti rodiny a blízkých, druhý den pak v obvyklém formátu u sídla Kongresu.
Galerie:
- Nejvíce přihlížejících měl zřejmě Barack Obama při své první inauguraci v lednu 2009– bezmála dva miliony. Šlo také o událost se zatím největší návštěvností v americkém hlavním městě. Podle různých odhadů na ní byl milion až 1,8 milionu lidí. O čtyři roky později byla kulisa skromnější: zhruba 800 tisíc lidí.

Podívejte se na záznam inaugurace z ledna 2013
Organizátoři přitom nenechávají nic náhodě: s budováním pódia pro inauguraci se začalo už ve druhé polovině září. Slavnostnímu poklepání na základní kámen - v tomto případě spíše dřevo - byl přítomen šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a další představitelé Kongresu.
Podle tradice založené prvním prezidentem Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Prezidenti se v přísaze zavazují, že budou svědomitě vykonávat svůj úřad a hájit americkou ústavu. Washington si k textu přidal slova „k tomu, ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby prezidenti opakují.
Po projevu už se prezident při slavnostním průvodu přesune z Kongresu do dobře známého sídla prezidentů - samozřejmě v doprovodu svého předchůdce, v daný moment už bývalého pána domu.