Co, kdy, kde? Důležité dny na cestě do Bílého domu

O nové hlavě státu by rozhodovala Sněmovna reprezentantů, a to ze tří nejúspěšnějších kandidátů absolutní většinou (stalo se tak jen v letech 1800 a 1824), přičemž každý stát zastoupený ve sněmovně má jeden hlas.

Až tento den se Trump formálně stane prezidentem Spojených států. O inauguračním dnu, kdy mají lidé volno a Washington D.C. praská ve švech, složí před státnickými kulisami Kapitolu přísahu. Ceremoniál připadá vždy na 20. ledna - s jedinou výjimkou, pokud by vycházel na neděli. 

Právě tato shoda okolností zastihla v roce 2012 Baracka Obamu. Slib tak složil hned dvakrát: nejprve v neděli v Oválné pracovně - za přítomnosti rodiny a blízkých, druhý den pak v obvyklém formátu u sídla Kongresu.

Inaugurace, původně konaná u východního křídla Kapitolu, se prvně s Ronaldem Reaganem v roce 1981 stěhovala na západní křídlo. Důvodem byla možnost vyšší kapacity přihlížejících, podle některých klepů ale také snaha Reagana být ve slavnostní den blíž „své“ Kalifornii.

Když už zmiňujeme obecenstvo, zpravidla v něm nechybí kongresmani, členové Nejvyššího soudu, armádní představitelé, držitelé významných ocenění (zejména Medaile cti, udělované právě prezidentem) a samozřejmě loučící se prezident. I když historie zná i tři výjimky, kdy odcházející hlavy státu nedorazily (a důvodem nebyla smrt): John Adams, John Quincy Adams a Andrew Johnson.

• Nejvíce přihlížejících měl zřejmě Barack Obama při své první inauguraci v lednu 2009– bezmála dva miliony. Šlo také o událost se zatím největší návštěvností v americkém hlavním městě. Podle různých odhadů na ní byl milion až 1,8 milionu lidí. O čtyři roky později byla kulisa skromnější: zhruba 800 tisíc lidí.

Organizátoři přitom nenechávají nic náhodě: s budováním pódia pro inauguraci se začalo už ve druhé polovině září. Slavnostnímu poklepání na základní kámen - v tomto případě spíše dřevo - byl přítomen šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a další představitelé Kongresu. 

Podle tradice založené prvním prezidentem Georgem Washingtonem skládají jeho nástupci slib s rukou na bibli. Prezidenti se v přísaze zavazují, že budou svědomitě vykonávat svůj úřad a hájit americkou ústavu. Washington si k textu přidal slova „k tomu, ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby prezidenti opakují.

Po projevu už se prezident při slavnostním průvodu přesune z Kongresu do dobře známého sídla prezidentů - samozřejmě v doprovodu svého předchůdce, v daný moment už bývalého pána domu.