Za fiasko a tragédii označují němečtí politici sebevraždu Džábira Bakra podezřelého z plánování teroristického útoku. Syřan se podle německých úřadů zabil ve středu večer ve vazební věznici v Lipsku. Ministr vnitra Thomas de Maiziére vyzval k urychlenému vyšetření případu, informovala agentura DPA. Podle Bakrova obhájce se o riziku sebevraždy vědělo. Saský ministr spravedlnosti Sebastian Gemkow ale tvrdí, že psycholožka při přijetí Bakra do věznice akutní riziko sebevraždy nezjistila.
Sebevraždu podezřelého Syřana označují v Německu za fiasko
Události: Podezřelý syrský uprchlík se zabil v německé cele (zdroj: ČT24)
Úřady podle Gemkowa udělaly vše pro to, aby k sebevraždě nedošlo, „bohužel se to ale stalo“, uvedl saský ministr na tiskové konferenci. Bakr se podle něj oběsil na košili zavěšené na mříži cely. Podle serveru Spiegel Online držel ve vazbě hladovku.
Psycholožka, která se Syřanem hovořila při přijetí do vazby, neshledala, že by hrozilo akutní nebezpečí, že muž spáchá sebevraždu, uvedl ředitel zařízení Rolf Jakob. Vězeňská služba proto Bakra kontrolovala zpočátku každých patnáct minut, později každou půlhodinu.
GALERIE
Syřan
Podle Syřanova právníka Alexandera Hübnera ale věznice o riziku sebevraždy jeho klienta věděla. V cele prý už dříve rozbil lampy a manipuloval i se zásuvkami. Podle Jakoba to ale dozorci považovali za „vandalismus“. Hübner celý případ označil za „justiční skandál“.
To, že se obviněný oběsil, je blamáž státu a bezpečnostních složek, ale ne Německa jako takového, jako spíš Saska. To má v posledních letech v Německu špatný zvuk – i kvůli útokům na cizince a uprchlíky.
Dvaadvacetiletý Bakr, který měl v Německu status uprchlíka, podle policie zřejmě plánoval teroristický útok na jedno z berlínských letišť. O víkendu našla saská policie u něj v bytě v Chemnitzu (Saská Kamenice) 1,5 kilogramu výbušných látek, včetně triacetonu triperoxidu (TATP), který použili i atentátníci v Paříži a v Bruselu. Syřan byl zřejmě napojený na teroristickou organizaci Islámský stát.
Německý ministr vnitra de Maizière v Lucemburku vyzval k rychlému vyšetření okolností Syřanovy smrti, která komplikuje vyšetřování plánovaného atentátu. Odborníci parlamentních stran na otázky vnitra vyzvali úřady k detailní analýze. Poslanec za stranu Zelených Konstantin von Notz řekl rádiu Deutschlandfunk, že je nutné zjistit, kdo za toto „fiasko“ nese zodpovědnost. Také podle něj se o riziku sebevraždy vědělo.
Podle experta vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfganga Bosbacha jde především o „tragédii“. Bakr podle něj byl již připraven vypovídat, a úřady nyní ztratily „důležitý zdroj informací“. Zůstala tak řada „otevřených otázek bezpečnosti v naší zemi“, uvedl Bosbach. Saské úřady politik vyzval, aby přijaly zodpovědnost. Sám si ale myslí, že nakonec přijde prohlášení, že všichni udělali všechno správně.
Spolupředsedkyně postkomunistické strany Levice Katja Kippingová vybídla saského ministra spravedlnosti Sebastiana Gemkowa k rezignaci. „Saská justice je ostudou právního státu,“ řekla. Bakrovu sebevraždu označila za „skandál, který nesmí zůstat bez následků“. K rychlému vyšetření případu Bakrovy sebevraždy vyzval také předseda německých policejních odborů Rainer Wendt. „Vždyť není tak lehké vzít si život, když člověku seberou všechny předměty, které k tomu může použít,“ uvedl.
Věznice v Lipsku
Sebevražda zesiluje kritiku, která provází celý Bakrův případ. Saská policie mimo jiné čelí výtkám proto, že při víkendovém zásahu na sídlišti ve východosaském Chemnitzu nechala Syřana uniknout. Zadržet se ho podařilo až díky třem jeho krajanům, kteří muže svázali a předali policii.
Právě tyto tři Syřany, které v Německu nyní oslavují jako „hrdiny z Lipska“, zadržený Bakr označil při výslechu za spolupachatele. O plánování atentátu prý věděli. Zatím není jasné, zda policie jeho výpověď považuje za důvěryhodnou. Nikoho dalšího ale v souvislosti s plánovaným atentátem nezadržela. Ve vazbě zůstává pouze jeden údajný Bakrův společník, který si pronajímal byt v Chemnitzu, kde se našla výbušná látka.
Džábir Bakr přišel do Německa v únoru 2015. V říjnu téhož roku mu úřady na tři roky přiznaly status uprchlíka. Mezitím několikrát odjel do Turecka a zdržoval se i v Sýrii. Úřadům sdělil, že účelem jeho cesty je návštěva rodiny.